To já taky . Na to je jediná možnost - porovnávat si skutečné, autentické zážitky, ne ideologii a vyčtenou nebo naučenou propagandu.
To já taky . Na to je jediná možnost - porovnávat si skutečné, autentické zážitky, ne ideologii a vyčtenou nebo naučenou propagandu.
my staří jsme v té době žili, naše děti už to znají jen ze školy. Takže pokud se mne zeptají, ráda odpovím. Některé věci jsou zvláštní, když jsme v té době o nich slyšeli, smáli jsem se jak jsou blbí na tom západě.
Třeba reklamy které přerušují film, no to bylo absurdní. A vida, je to úplně normální :-) Taky jídlo které chutná jak z umělé hmoty, třeba ovoce nebo uzeniny. Různé přídavky ze želatiny a škrobu do jídla. To byl šok, a je to všude. Oplocený les, zákazy táboření a vstupu na chráněná místa. My byli zvyklí vlézt úplně všude, i do vojenského prostoru odkud nás pak vyváděly. ale nebylo zákazů tolik jako dnes.
Znají to ze školy, no právě, že moc neznají. Vždyť to vidíš, jaké se dnes hlásají ptákoviny. V té době bylo co kritizovat, tomu se nebráním, a i tady je pro to prostor. Vadí mi smyšlenky a výmysly, mnohdy opravdu pitomé. Tak dokud žiju, budu prostě říkat, jak si to pamatuju já
A reklamy uprostřed filmů, za to bych vraždila. Nikdo to nechce, nikdo si to nepřeje, a jsme všichni naprosto bezmocní.
Reklamy uprostřed filmů jsou pouze v soukromých TV,nikoliv
veřejnoprávních.
A vyprávění pamětníků může být zajímavé,ale s tou objektivitou je to
vachrlaté.Ne každý se dokáže povznést nad svůj privátní život a
hodnotit minulý režim s objektivním nadhledem.Vžít se do života
perzekuované rodiny politického vězně,nebo naopak zatrpklý člověk
málokdy uzná,že i minulý režim měl své klady,že zde žili
pracovití,solidní lidé.