Rozcestník >> Politika >> Jak se žilo za socialismu, a jak se žije dnes

ale komanči to měli dobře nastaveno.. v době bohoslužeb vysílali studio kamrád... takže jako dítě jsem moc nemusel chodit do kostela (byl jsem tam nucen)a chtěl se dívat... rodiče to tehdá neměli snadné a ještě aby tomu dali závdavek, tak tam po bohuslužbách ještě hodinu zůstávali (otec byl v radě starších a mamka jáhenka), tak jsem si našel jinou zábavu a v tu dobu si chodil hrát na varhany... nicméně, kostel, konkrétně bible mi dala dobrý základ a je dnes rodičům moc a moc děkuji, že to dělali tak jak to dělali... ač už klasický věřící nejsem, tak jsem přesto věrný odkazu JK a těch dobrých rad, co je v bibli... má to něco do sebe a ne že ne, ale člověk se musí neustále snažit být dobrým člověkem... ono i to nezabiješ je zajímavé... sem tam nějakou mouchu zabiju, ale taky už moc ne.. spíš ji nechám vyletět nebo ji navedu na cestu k oknu... škoda každého života a v tom je ta podstata... jakákoli maličkost nás utváří... utváří naši mysl... samo teď už mám na víru jiný názor obzvláště, když jsem viděl, jak se lidé v kostele dokáží přetvařovat a v reálu jsou to svině... dnes je to spíš móda nebo min. byla, ale řekněte mi co je do člověka, co se vyzpovídá a jde opět činit zlo? Mělo by to být takovým stylem, že si každej den zrekapituluju večer co jsem udělal dobré a co ne a sám se nad tím zamyslet... tedy promlouvat s bohem, vyšším, já, superegem, universem... nedejte se mýlit názvy, dle mého poznání je to jedno a totéž