Nejhorší byla ta bezmoc proti těm komunistům, kteří vás všude
sledovali a udávali. Jejich přestupky byly tolerovány, krádeže
přehlíženy, autonehody, třeba v opilosti se u komunistů zametaly pod
koberec. Bylo toho hodně, ale ne u všech, bylo to jen u těch, která
potřebovali a kteří dobře sloužili. Hodně "pěšáků" platilo jen
příspěvky, byli i slušní a ti občas pomohli radou, nebo informací.
Občas nějakého udavače dnes potkám, on se na mě usmívá a pohledem mi
říká, "vidíš, mám se dnes zase dobře a nic se mi nestalo". Strach, který
jsem z nich měl, ze mě dodnes nevyprchal.