Tak by to mělo být. Vyzkoušet, ale jít vlastní cestou. Nikdy, nikdo za toho druhého jeho cestou nepůjde a proto učitel může být jen rádcem, ve smyslu, ukážu ti svou cestu, aby si potom mohl najít tu vlastní.
Tak by to mělo být. Vyzkoušet, ale jít vlastní cestou. Nikdy, nikdo za toho druhého jeho cestou nepůjde a proto učitel může být jen rádcem, ve smyslu, ukážu ti svou cestu, aby si potom mohl najít tu vlastní.
Kdysi říkal Tom Břicháč ,ve své knize o zdravém životním stylu : To že ty máš zkušenost s určitou danou věci, neznamená že,i já takto budu mít podobné.
Tak ono tihleti učitelé nabízí funkční cestu. Nemusí úplně každému vyhovovat, ale velkému počtu lidí zjevně vyhovuje. Nějaká vlastní cesta nemusí být nutně funkční (nemusí vést k tomu absolutnu).
Úlohou učitele je stejně spíš jen provést žáka určitými zkušenostmi, na základě nichž se dostavuje poznání, a vysvětlit nějaké souvislosti.
Já mám pocit, že je to dnes trochu taková móda, věnovat se nějakým
rituálům. Přijímat náboženské, filosofiské a okultní myšlenky a
prezentovat se pak jako učitel daného směru.
Kolikrát je to vidět, třeba v televizi nebo, když shlédněte nějaký
kulturní kalendář. Najednou se tam vyloupne cestovatel, buddhista a
vegetarián v jedné osobě, co navštívil celkem třikrát Tibet a má
přednášku ve stylu vše vím, vše znám, mám to v krvi, prožil jsem tam
celý život 
To že někdo učí neznamená že je dobrý v tom co učí.Zak může být lepší jak učitel.
A taky nemusí, ale všimněte si, jak se to dnes často prezentuje. Tím,
že někdo měl peníze a procestoval větší část světa, stává se často
i odborníkem etnografem nebo třeba právě učitelem 
Přinese si s sebou misku žebračku a už je z něj ctihodný mnich.
Tak tohle jsem zrovna nemyslel.
Tyhlety strejdy typu Duška, Chauna a
jiných jim podobných rozhodně ne. Mínil jsem buď v křesťanství různé
církve či řády nebo v případě budhismu různé školy.
Některé jo. Ale jako celek je to, co předkládá, "duchovno pro staré
panny", jak já to nazývám. 
Rozumím, přesto dnes je to jako šaty. každý se obleče podle módy, ne podle své víry a vnitřních potřeb či vidění světa a hodnot.
Takhle bych si tipnul, že je to spíš v oblasti ezoteriky. Protože neřekl bych, že je třeba křesťanství zrovna "v kurzu".
Vzpúomínám si po revoluci, jak se tam lidé začali objevovat a pak se to mezi podnikateli bralo něco jako společenská prestiž.