Budhismus ale nezná ani pojem prána, to je hinduistický termín. V knize Buddha a jeho učení je výslovně psáno, že budhismus popírá existenci Boha, duše, i duchovního světa. A vzpomínám si na jeden rozhovor s Dalajlamou, v němž řekl něco v tom smyslu, že nepopírá existenci těch faktorů, které se (na základě působení a prožitku) vnímají jako Božské, ale že není žádný důvod je zbožšťovat.
Oprošťování od jáství je naopak cestou vzdávání se lásky k sobě. To jáství je právě naše přehnaná láska k sobě samým, díky níž přehnaně zdůrazňujeme svou osobu (svůj význam, svou velikost). Stávat se NE-JÁ znamená vzdávat se sebe sama, tj. v zásadě nároků na svou velikost/důležitost, vlastnosti, schopnosti apod., jež ve skutečnosti nemáme (obecně pak veškeré touhy po uspokojení). Lidově se o tom mluví jako o zpokorňování, což je procesem ubírání na sebelásce. To ego ohraničení rozbiješ právě tímto.


