Jednou se tady znovu sejdeme

Bez času by neexistovalo žádné „před“ ani „poté“. Nebyla by
minulost, přítomnost ani budoucnost. Jenom nehybný, statický stav, kde by
nic nemohlo probíhat, měnit se nebo být vůbec pozorováno.
Podle obecné teorie relativity Alberta Einsteina se čas nezdá být
univerzální konstantou. V závislosti na gravitaci a rychlosti pozorovatele
může být vnímán různě. Poblíž masivních objektů se zpomaluje, při
vysokých rychlostech se roztahuje. Takže v jistém smyslu je pružný, mění
se s okolnostmi.
Plynoucí čas je tím, co nám umožňuje vnímat svět kolem nás.
Přítomnost se neustále mění v minulost, budoucnost se stává realitou.
Právě tato neustálá proměna „před“ a „poté“ tvoří samotný
základ existence. Bez času by nebyla žádná příčina ani následek,
žádný pohyb, žádné uvědomění. 