Hezky uvědomělé. Asi si potřebovali vylepšit kádrový profil.
No co, dělali to skoro všichni, když chtěli hrát.
Tak to by mě tedy nenapadlo.
Tipoval bych to na nějaký dekazentní film o americké mládeži.
Žádný film mě nenapadá.
Jinak Faith No More znám z jejich punkových začátků.
Zlatý slavík 1984
Na tehdejší dobu docela nářez.
Dneska si dáme tupláček.
Když jsme v "šedesátkách", nemůžeme tuhle kapelu vynechat.
Začínali v Austrálii, kde bratři Gibbové žili, pak se přestěhovali do
Anglie. Bodovali především nezaměnitelným trojhlasem. Když se na našem
bakeliťáku v kuchyni ozvaly při Houpačce první tóny Massachusetts, i mamka
přestala rachotit s nádobím.
Píseň se dočkala řady cover verzí, u nás to ne zrovna špatně nazpíval
Václav Neckář. Pavol Hammel už tak úspěšný nebyl, aspoň mi to tak
tenkrát připadalo.
Ve druhé polovině 70. let podlehli Gibbové horečce disko, což
pravověrní rockeři těžko rozdýchávali.
Diskosongy Bee Gees ale nebyly tak kolovrátkově podbízivé jako například
od španělské dojice Baccara.
Gibbové složili hudbu k Horečce sobotní noci.
Jejich velkým hitem bylo Staying Alive.
Tak Spirituál kvintet, to je opravdu starý příběh.
V letošním roce mají naplánovaný v Lucerně závěrečný koncert kariéry
- po 60 letech.
Členové přicházeli a odcházeli. Karel Zich, který se pak vrátil,
Nedvědové, a po Zichově smrti přišel Jiří Cerha z C.K. Vocalu.
Neměli to s bolševikem jednoduché, a vlastně ani on s nimi ne.
Na jedné straně zpívali písně utlačovaných černochů, na druhé straně
"víte, soudruzi, ale oni do všeho cpou toho Boha...".
A národ nacházel s těmi černochy spoustu podobných témat:
Až se k nám právo vrátí; za svou pravdou stát atd...
Nakonec i tahle píseň. Všichni věděli, kdo jsou ti faraoní, a "faraoni"
věděli, že lidé vědí.
Tak si to pojďme připomenout.
Ale všechny termíny toho závěrečného koncertu měly být v březnu a dubnu…
Název písně z roku 1972 ani interpretka vám asi nic neřekne, tedy pokud
se nepohybujete ve vlných country.
Možná vám ale při poslechu naskočí Gottova píseň Ráno jedu
dál z jeho country alba vydaného v roce 1981, kde se o autorství
písně dělí Gott a Štajdl. No, ale ten refrén...nevím, nevím...
Dopustím se názoru:
Pana Gotta uznávám jako velikána světového popu, i když ten žánr
fakt nemusím. Ale country, to byl fakt dramaturgický omyl.
No, poslechněte si, jak to Tanya dala po 47 letech.
Víte, podle čeho se pozná, že koncert je z USA?
Publikum krásně tleská na druhou dobu.
U nás se tleská na první, nebo pro jistotu na všechny.
Jako na sjezdu KSČ. Nebo na Ein Kessel buntes...
já tuhle interpretku znám. Píseň nazpívala poprvé ve 13.letech. A českou coververzi bych našel. Myslím Jitka Zelenková-Orel.Nevím,jestli je to tu ta česká verze, mám ji na starém praskajícím singlu.
Zpěvačka skutečně československá nahrála v roce 1971 pravděpodobně
svoji nejznámější píseň Léta letí.
Nazpívala několik filmových písní, několikrát se mihla i na plátně.
Hodně vystupovala v SRN.
Osudným se ji stalo ignorované nádorové onemocnění. Zemřela v pouhých 54
letech.
Vidíte, není to dlouho, a dával jsem tady na fórum jeho písničku.
Bylo mu 82.
Coward Of The County - to on tedy nebyl....
Australská hardrocková kapela, která z pódia "hrozí" už přes 40
let.
Píseň Highway to Hell v sobě nemá nic z okultismu nebo dokonce satanismu,
ale je o "sešupu", kterému se někteří rockeři nedokázali a nedokážou
ubránit.
Naneštěstí je ta píseň hodně o kapele samotné.
V současné době je tam z původní sestavy pouz Angus Young.
Tož tak...