Rozcestník >> Kultura, umění a filozofie >> Citáty a poezie >> Básně-Poezie

noc je mým dnem,
já slunce nemusím
noc jitří moji fantazii a stíny mě nedusí
po nocích pracovat, chtěla bych stále
pak city ke hvězdným,
byly by stálé
zatím tu létám si
naději hledám..vždycky však schoulím se
zas štěstí nemám
jen bolest číhá
na moji duši
proč jen já nevím, co hvězdný tuší?
že tady létám a za mnou davy
jenže je zajímaj, jen moje vnady
co duše moje?
je světlá, či tmavá?
proč nejsem pro nikoho
nikdy...ta pravá?(
možná jsem vzdálená
někdy až příliš moc
občas bych chtěla křičet...
pojdte mi na pomoc
slova však v krku váznou
jsem sama v poli
sám nemůže být jen
kdo se tmy bojí
já však tmu miluju, tak sama...bojuju

Když ji miluješ, není co řešit,
člověk i kometa můžou si hřešit.
Tma je přec jako lůno ženy něžné
ve tmě nic nevidíš,joj to je běžné...
Kdo ale jednou tmu okusil,
ve světě světla si více pak užil..
Do tmy se vracíš hvězdnou kaši ochutnat,
pak záříš a život umíš si vychutnat....
Ten hvězdný závoj za tebou vlaje,
proletět chceš pak neznámé kraje...
Jen kveteš v mléčné mlhovině,
tam je tvé duši dobře
v tvé domovině...

ve tmě ty hnaty
snad ani nelze oběvít
hnatama v noci
přece nemůžeš nikdy oslnít
možná že ohon tvůj
co září na obloze
ozářil hnáty tvé
v ležicí poloze.
potom se kometko
divíti nemůžeš
že v sexy viroze
mužum jen pomůžeš.
mě se to netýká
chladný ja jsem
přistávam na zemi
jen když je zmrzlá zem
chodím ja po nocích
tělo mám chladné
emoce na ženu
takřka už žádné
možná jsem marťan
a nebo spad jsem z venuše
zpět do toho prostoru
vystřelit mě může
už jen ruská kaťuše.
třeba tam roztaju
když k slunci se přiblížím
a potom kometko
tělo tvé vytížím.

chladný jak kámen?
věřím ti, hvězdný
pro tebe píšu tu
verše ti posílám
svou duši občas
trošinku otvírám..
jen kousek maličký
atomek ukážu..
já jen s tím, kdo mě dobře zná
pěkně se odvážu)
neboj se, hvězdný...neboj se o kometu
ona je žhavá, horká jak láva
ale umí moc dobře být
k slintošům mrazivě chladná
nejeden poznal už, ostrý můj jazyk
když mě chce zaujmout,
musí se snažit..
na řeči moc nedám
už holka jsem velká
a není tu žádnej,
kdo kvůli mě toká))))))))))))

tokají davý však ty to víš
neviš jestli v davu je pravý
o kterém kometko sníš
já jsem jen básnik
a vlastně ani netokám
lásky jen v básní
se trochu nalokám
a když tě v básní
básnik jen trochu polibí
tak je to tím že svou čtenářku
si prostě oblibí.

v básničce skazit
nemůžeš nic
můžeš ji políbit
můžeš ji milovat
ve veršich lásku
prostě ji věnovat
pak vypneš PC
a klidně jdeš spát
otom cos napsal
otom ženě cizí
se může pouze zdát

může však občas
nastat veliky zlom
a to je potom
průser jak hrom
jak s toho vyjít
jak s toho vycouvat
eště že přes PC
nejde ženu nabouchat