Rozcestník >> Kultura, umění a filozofie >> Citáty a poezie >> Básně-Poezie

Z heboučné bavlny
svetr ti upředu
na cestu ke světlu,
do cíle, kupředu...
Upleten na míru
padne a ohřeje
v tom chladném světě, kde
už ti snad dobře je.

Oděný jen vlastní koží
děsím z křoví dívky chutné;
jestliže jsem výtvor Boží,
pak i Bůh se někdy utne.

S lehoučkým úsměvem ukrytým pod kápí
sleduje Nejvyšší jak déšť zem potápí,
jak voda přetéká od louže na louži
a lidstvo dostává co právem zaslouží.

Oblohu zatáhla šedivá deka,
vítr se přidal ke vločkám
a jaro uhání rychlostí šneka,
jehož se nejspíš nedočkám.

Daruji každému kdo řekne, že by chtěl
bez dalších poplatků jediné ze svých těl.
Na lince s výjimkou pracovní doby jsem,
zásilku odešlu expresním dopisem.

Netřeba obavy, že vás snad okradu,
výchova brání mi bohatnout z odpadu.
Jednání obratem v klidu a bez stresu.
Volejte kdykoliv, já už se nesnesu.

Ticho a klid
přál bych si mít
a k tomu plnou
vyhřátou vanu
na plavbu známou
s Vasco da Gamou
až do Indie
po oceánu.

Dostatek sil
ještě mi zbyl
k objevům nových
neznámých světů.
V oblacích mlhy
smí každý druhý
za bouře vidět
mou siluetu.

Ref:
Jenže mě dávno neláká drama,
chci jenom vanu
nejlépe hned
a v ní mi doutník Vasco da Gama
pomůže k ránu
dobývat svět.

Ticho a klid
přál bych si mít
na plavby plné
neznámých tajů,
na dobrodružství
která se vrství
ode dna vany
k jejím okrajům.

Ref:
Prostě mě dávno neláká drama,
chci jenom vanu
nejlépe hned
a v ní mi doutník Vasco da Gama
pomůže k ránu
dobývat svět.

Každý z nás je obojí,
žalobce i sudí.
Těžko nás zas propojí
prázdno uvnitř hrudí.

Zavřeme se do beden,
omotáme popruhem
nezavadíc pohledem
více jeden po druhém.

Už je měsíc zas v té fázi,
kdy to s mojí starou hází.
Tichou nocí skřípe pryčna,
protože je náměsíčná.