Střepy z tebe dřou mě v dlani,
krev mě zebe a bolest hladí,
láska hyne v mojí náruči.
Duše brečí, stíny svádí,
moje tělo padá za ní
temnou nekonečnou propastí.
Strach ze strachu, z touhy touha
hledat lásku, jsou jen slova
co se ztrácí, jen tak vyšumí.
Snad tě potkám za 100 let
a snad ti budu vyprávět,
jak se točí tenhle svět.
