Rozcestník >> Kultura, umění a filozofie >> Citáty a poezie >> Básničky všeho druhu

Informace

Název: Básničky všeho druhu
Kategorie: Kultura, umění a filozofie / Citáty a poezie
Založil: -
Správci: kopretina666
Založeno: 13.12.2020 15:37
Typ: Dočasné
Stav: Veřejné
Zobrazeno: 93023x
Příspěvků:
1539

Toto téma sledují (4):


Předmět diskuze: Básničky všeho druhu - zkusme to znovu spolu:)verše nejen autorské, prostě- co vám duši pohladí...
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení

| Předmět:
17.01.24 19:48:07 | #1183

Nad propastí stojí bezdomovec. Na dlani své srdce má a života je konec.


1 2  

| Předmět:
17.01.24 12:51:34 | #1181

Cesta je příliš dlouhá
obloha nemá konec
a roztoulané srdce
skončí jak bezdomovec...


1 2  

| Předmět: RE:
17.01.24 19:29:59 | #1182 (1)

Nad propastí se nedívej
do očí modrých protěží.
Naposledy se směj.
Na posledním záleží.


2  
 #1181 

| Předmět: RE: RE:
17.01.24 19:55:39 | #1184 (2)

Hmmm...do modrých očí bych se mrkla, *4470*
paže k letu roztáhla ....
i když vím, že bych sebou flákla
řekla bych....já to zkusila ))

Když láká tě propast hluboká,
třeba ta naše- Macocha...
nikdy se do ní nedívej
a v lásce život prožívej.

Do něčích očí dívej se,
a maluj umem Rubense
tu lásku kterou vidíváš
když do očí jejích se zadíváš.

A modrá protěž zrádná je
ta roste na hraně okraje
nikdy ji pro nic netrhej
a jen si lásku užívej.


2  
 #1182 

| Předmět: RE: RE: RE:
17.01.24 23:06:33 | #1186 (3)

Když do oček modrých já mrkla bych a ruce natáhla k letu v tu chvíli bych za paži chytla a k nebesum se vznesu.


2  

| Předmět:
17.01.24 08:56:19 | #1180

Láska, štěstí, smrt, život... Přežít nebo zemřít? Toť otázka.... Pod slovem láska...štěstí, smrt, život se vkrádá. Se smrtí se život pere. Štěstí se všude dere...


2  

| Předmět:
15.01.24 18:11:57 | #1177

Píšeš mi ve verších,co říct ses styděla.
Písmenka konejšíš,jak křídla anděla.
Co peří daroval,milencům do peřin.
Když ze slov čaroval,pro ty co nevěří.


2  

| Předmět: RE:
15.01.24 18:23:04 | #1178 (1)

Ta je moc hezká *30740*


1 1  
 #1177 

| Předmět: RE:
15.01.24 18:39:15 | #1179 (1)

A slova stále šeptají
a naději nám dávají
že jednou možná ..uvěří
když uloží se do peří
andělů...
v písních milenců
co se nesetkávají...


2  
 #1177 

| Předmět:
14.01.24 14:16:37 | #1173

Ten rok navíc,
to je hrůza

  • zdraví na nic,

pryč je múza,
jenom smůlu
pořád mám,
stárnu,
co s tím nadělám!..... *10642*


2  

| Předmět: RE:
14.01.24 15:36:43 | #1174 (1)

Nejsi stará,pouze pokročile atraktiví.....


2  
 #1173 

| Předmět: RE: RE:
14.01.24 15:55:41 | #1175 (2)

*27179* jo,to bude ten správnej výraz *23266*


1 1  
 #1174 

| Předmět: RE: RE:
15.01.24 16:45:08 | #1176 (2)

No to je tááák krásně řečený :)))


1  


| Předmět:
13.01.24 11:05:40 | #1170

Vždyť lidskost sama naplňuje zákon - je láska něco jiného než lidskost?


1 2  

| Předmět: RE:
13.01.24 12:44:55 | #1171 (1)

Nač myslím?
Myslím na tvé oči,jak šibalsky se smějí zpod obočí.
Po čem toužím?
Po teple tvé dlaně,
po náručí,do níž padnu odevzdaně.
O čem sním?
o tom,jak tě políbím.


1 3  
 #1170 

| Předmět: RE: RE:
13.01.24 14:46:03 | #1172 (2)

Chci být pro muže tou jedinou,
nejdůležitější, nejkrásnější a nejžádanější ze všech žen na světě..
i kdyby se mělo jednat o jeden jediný okamžik nebo náhodné setkání...)..(­.citát)


2  
 #1171 

| Předmět:
12.01.24 20:53:37 | #1169

Měla zvláštní barvu kůže, jako ten bílý vnitřek mladé větvičky, když palcem oloupeš kůru. Bradavky měly barvu nenamalovaných rtů. Mokré vlasy vypadaly jako řady nablýskaných kopí složených na jejích ramenou. Stvoření z masa a očních řas.“ *30740*

(Leonard Kohen)


3  

| Předmět:
12.01.24 18:57:08 | #1167

Nepatřím nikam,
cizí jsem všude.
Po tvých rtech vzdychám,
kdy už to bude?


1 1  

| Předmět: RE:
12.01.24 19:47:30 | #1168 (1)

Ty patříš sem,
já zase tam,
asi tě nikdy nepotkám.


1 1  
 #1167 


| Předmět:
11.01.24 20:01:14 | #1165

Bez rozmysli neklesej níže, neboť zpět to nejde bez obtíží. Pak duše smutně vzhlíží.


2  

| Předmět:
11.01.24 13:44:58 | #1164

Střepy z tebe dřou mě v dlani,
krev mě zebe a bolest hladí,
láska hyne v mojí náruči.

Duše brečí, stíny svádí,
moje tělo padá za ní
temnou nekonečnou propastí.

Strach ze strachu, z touhy touha
hledat lásku, jsou jen slova
co se ztrácí, jen tak vyšumí.

Snad tě potkám za 100 let
a snad ti budu vyprávět,
jak se točí tenhle svět.


1 2  

| Předmět: RE:
12.01.24 11:17:34 | #1166 (1)

Střepy z tebe - moc hezké :-)


1 1  
 #1164