Skrze vzpomínky a vyrytý rány
a důkazy, že jsme nevzdali plány
co na kůži se podepsalo mi nevadí,
když to za něco stálo.
Nejsem obyčejná holka
jsem obyčejná žena
zvyklá na to, co mám i nemám.
Moje oči jsou hluboký
já je málokdy sklopím
život běží a to, co běží...
na más zanechá stopy.
Stulíme se k sobě.
Jako před léty.
Jako,
předevčírem,
včera,
jako jindy......
Budem se hladit
a šeptat si,
své sladké pindy.
Nám se svět nezmění
víme to oba, i když je právě teď ...podivná doba.
Máme se rádi a to svět nezmění
milovat věrně...to je dnes umění.
Když jsem tě prvně - v tom parku viděla,
řekl si navždy...a já ti uvěřila.
Mádí je pryč , a přece to cítím...
že louka na jaře -rozkvete kvítím.
Budem se hladit ,tak jako jindy
a zase šeptat si ty sladké pindy.
Dávám ti dar,
svých veršů pár.
Svůj usměv hravý,
prstýnek z trávy.
Všechnu svou radost,
slzy i smích.
Teplo svých dlaní,
jiskry z očích mých.
Prstýnek z trávy vzpomínek pár...
teplo tvých dlaní,pohledů žár
já tvůj dar přijmu, a budu ho mít
až do konce času...budu ho ctít.
Emoce krásné ...
radost, slzy ,smích
zůstanou navždy ve vzpomínkách mých.
2
1