Tulí se,tulí,
k sobě i od sebe,
máky rudé,
rostou až do nebe......
Kdo je nemá rád,
bude se mu o nich,
za trest zdát.
Tulí se,tulí,
k sobě i od sebe,
máky rudé,
rostou až do nebe......
Kdo je nemá rád,
bude se mu o nich,
za trest zdát.
Na poli pod lesem, zas to rudě září
vlčí mák v obilí tajemně se tváří,
vyrostl do krásy a do výšky taky
tenhle ten ,,kvíteček,, není ledajaký.
Upletu si věnec z kopretin a máků
pustím ho po vodě plné malých raků,
kam že ten věneček kam že to dopluje?
do mých snů barevných,kde i vítr duje
fouká a rozhání v nebi modré mraky,
ve snu tě uvidím a vlčí mák taky.