Na poli pod lesem, zas to rudě září
vlčí mák v obilí tajemně se tváří,
vyrostl do krásy a do výšky taky
tenhle ten ,,kvíteček,, není ledajaký.
Upletu si věnec z kopretin a máků
pustím ho po vodě plné malých raků,
kam že ten věneček kam že to dopluje?
do mých snů barevných,kde i vítr duje
fouká a rozhání v nebi modré mraky,
ve snu tě uvidím a vlčí mák taky.
Předmět diskuze:
zkusme to znovu spolu:)verše nejen autorské,
prostě- co vám duši pohladí...
2
