Bolelo to...
úsměv, který patříval mě,
jsi věnoval někomu jinému.
Ruku, kterou jsem držela já,
držel někdo jiný.
A někdo jiný byl na místě,
na kterém jsem měla být JÁ.
Bolelo to....
ale mnohem víc mě pak bolelo....
jak osamocený pláčeš.
Bolelo to...
úsměv, který patříval mě,
jsi věnoval někomu jinému.
Ruku, kterou jsem držela já,
držel někdo jiný.
A někdo jiný byl na místě,
na kterém jsem měla být JÁ.
Bolelo to....
ale mnohem víc mě pak bolelo....
jak osamocený pláčeš.
Den je tak pěkný,že by se chtělo
housátko zvednout ze země,
když batolí se dojemně-
tak,aby je to nebolelo.
Polaskat se s ním a dechnout lehce,
za hlavičku do chmýří.
Něha to je,co usmíří i s bolestí,
jež ustat nechce......