Svlíkni ten kroj...
svlíkni ho rychle
tu bílou košili
než z toho zešílím
vestičku rudou,
představy sunou
se dál...
když rukou bílou,
vždyť jsem tvou milou
svlékám tě ...ty sis to přál...
Děravej kamínku.
Svírám tě v pěsti.
Naděl nám do vínku.
Kousíček štěstí.
Kamínku děravej.
Z moře či nebe.
Nic víc nám nedávej......
Už máme sebe.
Kamínek splní nám snad všechna přání,
kdo by ho dál hledal ... už není k mání,
schovaný v dlani tvé, nese nám štěstí,
schovej ho na věky v zatnuté pěsti.. .