Dlouhé aleje.
Jiřík Wolker
Šli jsme dlouhými alejemi
a ty jsi mlčela.
Mně padaly stíny do slov
a tobě do čela.
Řek jsem ti,že je mi smutno,
jako bych nebyl mlád,
že ztratil jsem slunce
a nevím,kde si ho vyplakat.
Řek jsem,že nemáš mě ráda,
žes ráda mě neměla,
že jdeme naposled spolu.......
a ty jsi mlčela......
Jen letmý polibek
a chmýří tváře
Radostí tetelí se
Láska je plamen
a vrávorání v římse
Z tužeb a zázraků
Byla jsem tu...
V žilách to mám psáno
Že dávno kdesi v lukách
bylo to tam, co pípla sluka
V zimě voněl háj
Jsi komediant, co pod frakem
ukrývá srdce jako mlýnské kolo
do polo spánku šeptáš
Je ráno krásná dámo. . .
(autorka- Labuť)
1
1