Telascop míří svůj pohled do nebes
na slunce koukal sem včera a chtěl sem i dnes
to slunce krásné svou silu má
praskla mi clona tim teplem spálená.
hnedka si obědnám a rovnou nové tři
o tento pohled každý hvězdář si sni.
překrásně veliká byla ta slunečni skvrna
vidět ji mohl každy od Prahy i od Brna
a krásné hvězdy i galaxie vzdálená
asi mě ovládlá posedlost vrozená
kosmos a temno je duši naší
občas nás ve snu i trochu straší
zjevuji se vám blizcí i otcové vaši
prostory cizí lidé i města
kde nás to vede ve snu ta cesta
přichází k nám snad s dimenze jiné
o tom však vůbec do dnes nic nevíme.
Předmět diskuze:
zkusme to znovu spolu:)verše nejen autorské,
prostě- co vám duši pohladí...
1
1