Život nás někdy otřásá nepohodou, pak ztratíme vlákno míru,
snadno urazíme blízké a v srdci máme obrovskou díru.
A tahle zuřivost vůči někomu-jak jednoduché je být hrubý.
Slova jak vrabci-nechytíte je , a marné je pak skřípat zuby .
Čas přece léčí- píšeme suše.
Na to špatné nám pomáhá zapomenout?
Ale. . . abychom si navzájem nemrzeli duše!
Předmět diskuze:
zkusme to znovu spolu:)verše nejen autorské,
prostě- co vám duši pohladí...
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení