Mám doma zrcadlo
na dveřích pokoje,
hraje mi divadlo
veselé sklo to je.
Šašek, či kouzelník
asi ho vyrobil,
kus svého umění
do něho zatavil.
Kdo do něj pohlédne
v tu ránu pobledne,
své ruce dlouhé má
jak v ZOO opice,
ve vlasech mu sedí
bílá holubice.
A moje zrcadlo
tváří se nevinně,
když se já podívám
ukáže pravdivě.
Se mnou si legrácky
občas též zahraje,
objem mi zvětšuje
až mě to poleká,
ať se to nestane
a mě tak nenechá.
A tak se nehádám
nechci ho nazlobit,
na tváři úsměv mám
já chci mít v domě klid.
Však až to přežene
nevím nic jiného,
klidně ho odvezu
do dvora sběrného.
autorka...s.e.n. )
2
1
