Polož mi ruku do klína,
a zavři oči,
někdy tak všechno začína,
a někdy končí.
Dřív nebo později příjde chvíle,
kdy uvadnou i čerstvé květy,
z barevných snů jsou černobíle,
z rozvitých vět jsou holé věty.
Polož mi ruku do klína,
a zavři oči,
někdy tak všechno začína,
a někdy končí.
( básníci) 
Někdy to tak začíná a nebo taky ne. Někdy to tak začíná,někdy. Mám
i ráda i černobílé světy a k tomu barevné květy. A nikdy to neskončí.
Mám ráda černobílé světy i k tomu barevné květy. 
obě dvě jsté hodně milé
máte rády tento svět
a v tom světě barvy květin
netřeba už dalšich vět
jste tak milé jste tak božské
bůh věděl co vytváří
bohužel vás žen si muži
někdy vůbec neváží
Přitom jste bytosti krásné
naše radost životní
květinou vás potěšime
že to rády máte
my muži to dobře vime
vraťme se však ke květinkám
záhonek si upravte
jé už tady totiž jaro
a něco si tam zasaďte
může to byt zeleninka
nebo různé květinky
potom si tam spolu kafe dame
vy poupatka naše malinky.
Já zasadím cibuli...ta tě jistě rozbulí
budeš věru plakati ,až ji budeš sekati.
zasadím ti česnek, abys sebou nesek
zaseju já řeřichu, aby bylo po hříchu
řeřicha je zdravá, pak to s tebou mává
pak zasadím rozmarýn...PROČ?
pro slepičí kvoč ...
a pak ještě krokusy
abys věděl ,PROČ tu jsi.
Už mám toho dost)))
vždyť víš....jsi vítaný host. 
ano žena k ženě sedá
to přehlednout se nedá
o muže svádí tvrdý boj
jak v kvíti kopretin
velký včelí roj.
O muže teď není zájem,
zdražili vodu, nájem...
musíme se starat samy....
vždyť jsme přece pořád dámy 
hezká slůvka oceníme,
a těm ,,druhým,, odzvoníme!
3
1
1
))
