Posadili Anděla k špinavému oknu i když se to nedělá,přesto se ho
dotknu.
Dávám mu tím najevo,že je tady pro mě,
Anděla co ho posadili v uzamčeném domě.
Venku truchlí tichý déšt,pomalu a líně,
Anděl hlavu svěšenou,křehké ruce v klíně.
Snad by se měl usmívat,Anděl má být milý
i ten co ho,jen Bůh ví proč,k oknu posadili.
V tmavém domě truchlivém,sotva na přežití,
nechápu proč nevstane a proč nerozsvítí.
Zatím jenom smutně lká,jak když rdousíš ptáče.......
Není snadné zůstat v místě,kde i Anděl pláče.
