
Noc je ještě pořád mladá,
mě ale nic nenapadá.
Mé múzy těžko přiletí,
nejspíš jsou doma u dětí.
Být múzou není lukrativní,
to každá strašně rychle zjistí
a básníci jsou navíc divní
a sebestřední egoisti.
A ještě k tomu-to je hrůza,
jsou sexistický chudáci,
hned jak je začne líbat múza,
přestanou myslet na práci.....
Někdy mi stačí přečíst verše-tvoje
a slůvka se řadí do šiku
jak poskládané ovoce
vložené něžně v košíku
leč jindy můžu trápit hlavu,
zlobit se, křičet, nadávat...
a slovíčka jak srážka davu...
smysl mi budou nedávat.
Pak zhasnu lampu,
a jdu ven...
pod oblohu a hvězdy
a čistím mysl sametem
a čekám ve snách nový den.. .