Jsi modrá jako hladina,
jsi řeka, která usíná.
Jsi jako nebe za úsvitu,
a věříš na lži ze soucitu.
Na nemoci a uzdravení,
a na hříchy a odpuštění.
Ať se v každé roční době,
prostíráš ve mě a já v tobě.
Krajino nejkrásnějších míst,
knížko má, v níž se učím číst.
Ať klín tvůj láskou nepohrdne,
když nosíš roucho milosrdné.“. . .
( básníci)
Předmět diskuze:
zkusme to znovu spolu:)verše nejen autorské,
prostě- co vám duši pohladí...
1
1
