Pod šípkovým keřem sedávali jsme spolu.
Vspomínáš?
No jistě!
A keř byl jenom náš.
A Ty pořád,že se budeš stydět.
A já,šak sem není vidět.
A sladké polibky,
jako plásty medu z úlu vytaženého právě,
když sedávali jsme spolu,
pod naším šípkovým keřem v trávě.
