Večer
Pěšiny vedou do polí
a končí
kde nic nebolí
a jabloně jsou plané
A měsíc
bílý srpek dne
vyžírá ticho z kamene
a říká neříkané
(z deníku)
Kde ještě včera kvetly plané růže,
dnes vítr suché listí prohání.
Věřte mi,vážně,moc mi nepomůže,
že čas mi sype stříbro do skrání
a kdybych třeba vyskočil z kůže,
nemohu změnit pozdní svítání.
Čím dál,tím víc je studenější země,
prostě je podzim........
za oknem i ve mně.
Rok dospěl do podzimního času,
stále slyším tón tvého hlasu,
pojď ke mě lesem i kvetoucím vřesem,
čekám tě doma, jen ty víš, kde jsem.
Prší.
Vnímám Tě všemi svými smysly.
Nikdo líp,než Ty a já to mezi kapkami deště nevymyslí.
Prší.
Vnímáš mě všemi svými smysly.
A jen já vím,na co všechno déšt ještě myslí......
2