Až hroznové víno zoranžoví
a budou z něj podzimní sluníčka,
kdo ví...
....možná Tě schovám do svého srdíčka.
Až bude vidět přes šípkové keře,
na náš kopec a Dívčí hrady,
otevřu dveře.....
......a možná Tě pustím do zahrady.
Až zabloudíme spolu v oranžovém listí
a noc ukryje světlo na cestu zpátky,
jen Ty a hvězdy zjistí,
jak je to mezi námi něžně sladký.
Až chlapi stočí mladé víno do sudů
a ve sklípku při sklence budou všechno možné řešit,
přinesu Ti svůj klíček od studu
a ve dne v noci budem spolu hřešit....
Dana
1
2
2
