Básničky všeho druhu

"Za trochu lásky šel bych světa kraj,
šel s hlavou odkrytou a šel bych bosý,
šel v ledu – ale v duši věčný máj,
šel vichřicí – však slyšel zpívat kosy,
šel pouští – a měl v srdci perly rosy.".

Miloval jsem Vás;
láska možná ještěv mé duši nehasla a doutná dál;
však nechci, aby jako v stínu deště,
můj cit Vám úzkost nebo smutek přál.
Miloval jsem Vás němě, beznadějně,
žárlivostí i plachostí se chvěl,
miloval jsem Vás upřímně a něžně,
kéž by Vás jiný takto rád mít chtěl.:-)

Miloval jsem tě - možná ještě
v duši mé nezhasla láska ta,
nechci tě trápit,
nechci být překážka.

Mluvíš mi z duše člověče,
říká mi to, nech to jít,
má něco bližšího na světě.

Jakou, je láska kovaná,
skrz žárlivost a úzkost?
Možná, je to jen obrana,
jež schová nejednu cnost?
Je láskou ego bez tíže?
Nevidím v tom rytíře.