S deštníkem na kapry.

Pracuji v provozu.
Kde?
Přímo u svozu.
Nazpaměť znám ulici celou.
Na trávě pod věží,
pejsek se naježí.
Na kůži kapky se postupně derou.
Vedle je bílý dům
a v průčelí bar.
V sobotu dávám si skleniček pár.
Pod parkem máme veliké hřiště,
o tom vám povím snad něco příště.
Kachna se prohání ve staré kašně,
vedle je paní, co vypadá strašně.
Často si kupuju u Stáni koblihu,
je mladá, pohledná,
pekařství Na jihu.
Celestýn Karásek na flétnu piští,
ježek si uši zakrývá listím.
Na druhé straně velká je optika,
jen kousek opodál je malá trafika.
Cestovní kancelář, pan Malíř s chodí,
na malou nástěnku zážitky fotí.
Stojím tu s deštníkem,
dnes nemám svoz,
v sandálech,
před vchodem,
přelétne kos.
Výloha cestovky upoutá zrak,
jedině na Capri,
už je to tak!
Do dveří odhodlán, nohama vrážím,
můj úkon líbí se dvou městským strážím.
Jaká je hodnota rozbitých dveří?
Že jsem chtěl na dovču, těžko mi věří.
Máte to za dvacet a buďte rád,
majitel po chvíli začal se smát.
...na sádkách s deštníkem na kapry čučím,
přemýšlím o mořích, plážích a mlčím...