Nemáš něco veselého?
Bez herbáře zemdleného?
Předmět diskuze:
zkusme to znovu spolu:)verše nejen autorské,
prostě- co vám duši pohladí...
odpadnou i nohy ruce
smrad se táhne jak z onuce¨
z lebky sesunuly se už i vlasy
nad hlinou on slyší živé hlasy
Chuť medu.
Ta nitka barvy jantaru, co od lžičky se táhne,
mi zpívá píseň o jaru, a vrací všechno krásné.
loužička medu na lžíci, stále mi voní květem,
pár sladkých kapek mezi rty, chutnají celým létem.
Chtěl bych si také přivonět, lanovím racci táhnou.
Kde najít nejsladší květ? Naději plnou - prázdnou?
Kam všechny lodě směřují, kdo na obzoru čeká?
Možná tam bujným hvozdem obrostla dlouhá řeka.
Napněte plachty! Kormidlo vpřed!
Tam někde v dálce,
je medový svět:-)