Rozcestník >> Kultura, umění a filozofie >> Citáty a poezie >> Básničky všeho druhu

Modrá očka

Hvězdičky už vyšly,
červánek už zhas.
Očka,modrá očka,
už je k spaní čas.

Do kalíšků květů,
blahý sen už slét.
Zavřete se očka,
jako modrý květ.

Ve hnízdečku sladce,
tiše usnul pták.
Očka,modrá očka,
spěte také tak.

Už jste se den celý,
nakoukala moc.
Očka,modrá očka,
spěte-dobrou noc.

J.V. Sládek-si pamatuji ze základky,když jsem navštěvoval 3. B.

Své pocity já Vám tu svěřím,
snad najdu slova vhodná,
dobrým věcem stále věřím,
snažím se být milá, hodná.

Nad vodou já druhé držím,
každý ze mne sílu čerpá.
Co já všechno nevydržím?
Na to se však nikdo neptá.

A jak už to někdy bývá,
přicházejí sem tam splíny,
má tvář před lidmi se skrývá,
jak mrtvola pod kupou hlíny.

Utíkám od všeho a nikam,
cítím, jak slabá, křehká jsem,
trable jak kouli na noze smýkám,
tak nějak se peru s životem.
autor- Popelka

Není čas rýmovat a není proč,
když slunce tahá jaro za vrkoč.
A není lepších rýmů,
než trylky,
jimiž ptačí sbor nebe kolébá.

Není čas rýmovat a ani netřeba.

Ta rána syrová a vlak se blíží.
Ta rána smutná,co srdce tíží.
Ta rána,co nechtíce zebou.
Ta rána,samoty s Tebou.

Hekala a sténala,dělej ještě,
dosáhli jsme vrcholu,
konečně Ještěd!
.....a říkala Anežka,
že pak příjde Sněžka.

Potkal jsem večer ježka,
šlo mu to ve tmě ztěžka.
Drápal se chudák do svahu,
to víte,ježek po tahu.....

Na procházce cestou z krámu
Vidím chlapa jak jde z flámu
Ten má zase nakoupíno..
Ruma,fernet, pivo víno…

Gerhardova nenaplněná tužba.

Pil rád kafe,přesně o pátý,
toužil se stát baristou.
Měl však ruce jak lopaty,
vyučil se bagristou.

Jsi...
Jsi hezčí než nejhezčí květina.
Pro mě jsi a budeš vždy jediná.

Jsi Slunce, které rozzáří mé nebe.
Vždy, když spatřím jen Tebe.

Jsi měsíc, který na cestu mi svítí.
Když nesu Ti z lásky, náruč svou kvítí.

Jsi vítr, který žene mě kupředu.
Bez Tebe to totiž lásko má nesvedu.

Jsi jako studánka, jež plní můj sen.
Bojím se chvíle, kdy přijde zas den.

Jsi moje VŠECHNO, co kolem sebe vidím.
Přesto se Ti to říct do očí stydím.

Autor LSI,

Nokturno
Ze spánku šeptám Tvoje jméno,
po vlasech hladím Tě dlaní.
Ve snu je vše dovoleno,
líbám Tě,objímám,svádím.

Toužím vždy vypít až do dna,
ten pohár souznících citů.
Úsvit je v revíru škodná,
smýká mnou zpět do blankytu.