Rozcestník >> Kultura, umění a filozofie >> Citáty a poezie >> Bláznivé rymování

hezký hezký hezký
hezký se to čte
myšlenka do mysli se ukládá
a mnoho nových mě ihned napadá
hezký hezký hezký
napsane to je
kouzelně s duše zde na stránky poslané
skvělé to básnik napsal
jak myšlenku s těla ven dostal
hezký hezký hezký
to napsane je

hezký, hezký hezký,
hezky se to čte
když někdo takhle napíše
i přišel jeden poeta
poslal verše do světa
ať byl tenhle, nebo tamhle ta
hezký, hezký, hezký
jen pro ten náš čas vetchý
pro úsměv na tváři
pro vzpomínku pouhou
co písmenka rozzáří
než odpluje vše strouhou
tou na věčnost v dál
kde bude veliký bál
jednou...možná­...snad...
co odnese pták?

přiťuknete si, jen tak lehce
cink, i když se ti nechce
jít zpátky domů k ránu
od té, co dala ti úsměv na tvář
bez ní už nedáš ani ránu
ač má občas svatozář
pak ukáže rohy na odiv
ty se lekneš ouha
a světe div se div
říkáš si, není to jen touha
stojí mi to za ten hřích?

složim hlavu mezi ruce
srdce mi už poroučí
těžký život s ženou bude
mozek vařit začal se
srdce buší jak kladivo
velké sousto ukouslo
to se v máji zřejmě stává
netřeba k hašeni volat hasiče
nabídka a vino platí
svici sem už zapálil
ve viřivce voda bublá
venku řechtaj ponici
krásný život na vesnici
v páru si tam krásně žít
a hned jednou časně z rána
do lesa na houby jít
do dáli do lesa koukat
medvěda tam uvidět
raději hned pujdem domu
než ukonči nám krásny svět

krásná

wauu, krása

dík

bude-li mráz pokračovat
trubky mu to muže trhat
jak meďovi pomůžeme
počasi neporučíme
nejsme žádni komouši
co o něco se pokouši
zavřeme medvidka do skleniku
tu budeš ty bambuliku
potom přišlo děvče malé
celé bylo uplakané
ptám se co se stalo děťátko
stratilo se mi plyšové meďátko
my jsme ale staři voli
mráz nam v hlavě už buňky droli
už nám hlava nemysli
co se tu zas vymysli

u prof. Votruby
kterej si nevyděl do huby
medvěd neměl velkou kliku
měl tam děr jak do cedníku
vytřeštěný voči a sestra ječí
kdo vám má dávat takovou péči
chybí vám lístek, od pojišťovny lesní
dám vám na to, co krtek v křečích nesní
medvědovi se kroutí huba
Votruba kouká, jak na blba
i dostal méďa od sestry včeličku
leží tam už jen v andělíčku
najednou se v něm něco mele
tou dírou se ven něco dere
utíká seč mu tlapky stačí
za hajzlbábou rychle kvačí
ta se ho lekla velice
bacla ho smetákem po šišce
medvěd už neví coby
kolem hlavy mu courají sobi
tak příjemné snění mu přejme
klid už mu konečně dejme.

dokonalej obrázek

že jo perfektni a dik tobě za přispěvky jsou skvělé,perfektni.

ty ruce taky kam na ty obrázky chodíš? baví mě to
jéé, ty jsi milej, děkujuuuuu
ale néé, kam já se na vás hrabu
spíš jsem přicmrndávač
jsem to počítala a jestli jsem za život dala padesát básní, tak je to hodně
ale celej život si moc ráda užívám slovotepců, jako jste vy a obdivuji vás

velice se vám klaním milá paní
jak moc jste mě potěšila nemáte ani zdání
díky vám proto mnoho krát
adíky vám že tu občas něco
budete chtit dát.

nápodobně milý pane
smějme se, dokud nám to nepřestane
dávat smysl v nesmyslu
jednou za čas napíšu
přeju vám všem pěkné hraní
s písmenky co bez ustání
plní vaši mysl
ať to má či nemá smysl

smutný, leč takový je svět
kdekdo ho zná nazpaměť
pravda bolí, víc než trochu
zavazují oči, hochu
vidíš, vidím, vidíme
není to však jediné
lidé lidem, kdo může být s klidem?

neni klidu na te zemi
ve vyšinách neb v podzemí
na krvavé planetě
kde jenom voda neteče
zem je krvi skropená
doba dnešni hodně praštěná
a jak vzniknul tento humus krvavý
kde život odsouzen k sežrani
kdo to všechno vymslel
kde se se tu stvořitel vzal
co životu nervy dal
a proč to udělal
bez nervu by jiný byl ten svět
jako zemsky ráj to na pohled.

na manhattanu socha stojí
u nohou má ruku svojí
pryč je žár té velké svíce
zmizela už před měsícem
led si kolem vodou pluje
drak zalézá do své sluje
na východním pobřeží
bylo by jen přítěží
těžit stále cenné zdroje
kdo ovládne jejich stroje
tádž mahal si stojí v klidu
nevidí už kolem bídu
ticho jako po pěšině
mraky se přec táhnou líně
na severu spousta ledu
kdo by koukal po medvědu
támhle hoří plamínek
slyšíš pláč všech maminek?