Broučínek
Na malém palouku,
motá se roj brouků.
Někteří létají,
jiní se dokola točí,
poslední dorazil,
vyvalil oči.
Čekáme jen na Vás
a to neustále,
odložte kuličku
a dokola,
pane Hovnivále:-)
Broučínek
Na malém palouku,
motá se roj brouků.
Někteří létají,
jiní se dokola točí,
poslední dorazil,
vyvalil oči.
Čekáme jen na Vás
a to neustále,
odložte kuličku
a dokola,
pane Hovnivále:-)
Krásné svátky a hlavně,
nezapomeňte se vrátit zpátky.
Domov všichni jeden máme,
Jaký bude? Jaký si ho uděláme:-)
O písmenkách nejen v duši.
Napsat příběh? To se sluší!
Dnes nemám čas nebo chuť?
Tak nebo tak? Buď jak buď.
Potkal se takhle z rána,
svícen s konvičkou a hodinama.
Povinností mají moc
přijde i prachovka na pomoc.
Dneska bude velký den
princ, bude tančit s děvčetem.
Doufají, že budou zas člověkem
už nebude pláč se vztekem.
Povídání už mají dosti,
začnou se řešit povinnosti.
Místo lásky pěkné drama,
ve spíži jim chybí R...
Po schodišti služka běží,
v očích spánek, v hlavě peří.
O všem v hlavě přemítá,
když tu náhle klopýtá.
Opánek na schodech leží,
od něj odér k psovi běží.
Starý huňáč, ucpe nos,
tohle je i na něj moc.
Princ přičichl k libé vůni,
co že to je, ježek v tůni?
Na schodiště ladně vpluje,
služku potom vyhubuje.
Přiznám se, že na tohle mě nenapadly žádný asociace, i když je to
dost dobrý :-))
Dneska mi to nemyslí a nebásní.
Nemám na to talent jako vy. Když mi to nenaskočí, tak mi to nenaskočí.
:-)) Někdy to jde samo, někdy vůbec.
V hlavě mám v tuhle dobu, spíš jiné myšlenky....
Tak milí poetové a poetky
skládejte vaše úžasné sonetky.
Ráda si vás užívám
když se s vámi usmívám.
Nemějte mi to však za zlé
že nedorazí, ani rýmy malé.
Není vždycky posvícení
ale nad vás, nikdo není.
Užívat si vaše slova
budu vždy chtít, zas a znova.
Třeba jednou, jenom chvilku,
procvičíte násobilku.
Jedenkrát pusa, za chvilku je třeba pět,
že bych si to počítání splet?:-)
Všichni kluci to se ví,
přivezli nám zlato,
hodně dřeli na to,
Nagano to prostě ví.
Žába, žabka,
žabička
Každá žába už má odkuňkáno,
studená noc a po ní ještě mrazivější ráno.
Není to škoda? Říkám si u vody.
Příroda jistě má k tomu své důvody.
V zimě by musely navlékat čepice,
šály, kabáty a teplé rukavice.
Možná by to byl veselý pohled,
vzal bych si klidně nade vším dohled.
"Žádám žabáka ve druhé řadě,
jeho číslo bot, nemáme na skladě.
Příští týden přijde zboží,
ještě není tolik zima,
a žabky jsou boží":-)
Jééje, ta je supéér. :-)))Ale ty máš taky talent a jaký. Tyhle ti jdou
ze všeho nejlíp. Užívám si ten vtip. :-)))
JO a žabky nebrat...ťap...ťap...ťap...
Zvládl bych i něco o lásce a citech, ale tam už toho bylo napsáno:-)
Možná, někdy, snad, asi:-)
Není potřeba, spíš raději naopak. :-)
Ráda obdivuji mnohé, ale nejraději mám ty pohádkové. :-)
Asi i dost často jó
tam kde je láska
tam si to žijó
když se odhodí maska.
Lidé nosí masky,
léčí si tím vrásky,
někdy jsou to krásky,
někdy zase lásky,
co chrání svoje srdce,
proto se jim nechce,
odhodit jejich masky,
byl by to konec lásky.
Však opravdová Láska,
s ní si srdce mlaská,
a není to žádná maska.
Už se nestává, že puká v osamění,
protože nad Lásku, už žádná není.
Hloupost a trable jdou kolem
není na ně pomyšlení, tak honem,
běžte, kam vás to táhne
a nebojte se, že vaše srdce, špatně zahne...
Někteří lidé ukazují víc.
A co na to láska?
Vůbec nic.
Možná ztratila svůj klíč.
Tiše pod maskou k srdci klíčí,
Pozor je tam! City křičí.
Rozhněvané láskou,
tvořené jen sázkou.
Možná jednou dospějí,
společnou jsou nadějí.
Mám moc rád lívance
Když vidím lívance,
hned se dám do tance.
Lambáda, samba, rumba, cha-cha,
rozhuda do hrnce a k tomu oratorium Bacha.
Goldbergovy variace a Umění fugy,
hlavně když mi nota jede,
přidám woogie - boogie:-)
Kousek chleba, máslo, cibuli a sůl?
Kdo to řekl, že jsem v.l?
Možná máte trochu pravdu,
možná celou máte,
Kdybych neměl na to chuť,
tak si sami dáte:-)
Když tě čtu, dala bych sádlo,
na chleba a cibulí posypala.
Kdyby tě to mátlo, tak se škvarky,
to bych si teprv pošušňala. :-))
Nejsem proti,
není mi to cizí,
seženu si prase tučné,
zhmotním tvoji vizi:-)