Naše cesty se sotva dotkly, jen krátce jako dva tiché listy unášené
větrem. A přesto – ten dotyk zanechal něco, co ve mně dál zraje, jako
ovoce stromu, který nikdy nezapomněl, jaké je to kvést a dávat své dary
čekajícím blázníčkům štěstěny. Miloval jsem Tě v tichosti, bez
okázalých gest, ale celým svým srdcem. Byla jsi můj tajný svět, prostor,
kde každý okamžik měl svou váhu, a každý pohled dokázal promluvit
hlasitěji než tisíce slov. Někdy stačí jen přítomnost, něžná jako
dech jarního vánku, aby otevřela brány našeho srdce, aniž by se kdy dotkla
naší pokožky. Vnímám Tě jako voňavou kytičku na krásné, létem
obarvené louce. Jako modravý potůček, jenž zurčí na své cestě z hor, v
bláznivém náručí okolních skal. Tvá přítomnost byla jako svit měsíce
na nočním jezeře, jemná, ale věčná. Jako labuť klouzající po hladině,
jejíž krása tichne svět.
Sedím pod nebem posetým hvězdami, které šepotají staré příběhy.
Každá hvězda září jako odraz tvého světla, tvé blízkosti, která mi
byla darována. Jako by Šiva v tom nekonečném tanci říkal, že žádný
dotek, ať sebenepatrnější, se neztrácí – všechno zůstává vpleteno do
jemných vláken věčnosti.
A teď? Ne, nesmutním nad tím, co nedozrálo. Naopak, s pokorou děkuji za to,
že jsem mohl být svědkem květu – křehkého, ale tak krásného, že
ozdobil mé dny světlem. Přál bych si, aby jaro znovu přišlo a širé lány
rozkvetly v novou naději. Ale vím, že někdy je třeba nechat jít, tak jako
nebe propouští západ slunce, aby mohlo přijít svítání. Jako když
hvězdy střídají poblázněný měsíc schovaný za přísvitem
rozechvělých mraků. Jako když noční ptáky uspí ranní trylkování.
Přeji Ti, aby Tvé kroky vedly k zářivým zahradám, kde Tvá jabloň opět
rozkvete, kde plody budou vonět, chutnat, a kde tvé srdce nalezne to, co
hledá Ať tento svět, tak jako hvězdy na nebi, dál nosí ozvěnu Tvého
světla.
Jednou, možná jednou, přijde znovu jaro... a rozkvete nejen zahrada, ale i
mé vzpomínky. Svůj širák odhazuji v dál… Sedím a dívám se na hvězdy.
Možná tam někde, v nekonečném závoji galaktického přediva, stojím já a
ty. Ty a já. Oba. Držíš mě za ruku, a já Tebe za srdce...
Předmět diskuze: Hej! Básničku sem dej:-)
Ke každému příspěvku se můžeš vyjádřit. Nemusíš jen chválit, můžeš také kritizovat, rozebírat, nastavovat, přidávat své dojmy, přání, vzkazy, nápady.
Hlavně slušně, žádné vulgarity, úchylky, útoky, politiku. Pamatujte, že každý je tu sám za sebe, a za své příspěvky také sám odpovídá.
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení
ať si říká
co chce myška"
1
1
1
