Rozcestník >> Kultura, umění a filozofie >> Citáty a poezie >> Úryvky, citáty, moudra

Člověk se rodí jako tabula rasa. Často lituji toho, že už nejsem dítětem.

Ahoj...... „Ale ze všech první a základní spor je o to, v čem, zda v jediném, či ve více věcech spočívá lidské štěstí. V tomto problému jsou, jak se zdá, více než je spravedlivo, nakloněni na stranu, která je stoupenkyní rozkoše, kterou vymezují buď celé lidské štěstí, nebo aspoň hlavní jeho část. Ba - a to budí ještě větší podiv - i od náboženství, které je vážné, přísné, takřka chmurné a stroze chladné, požadují, aby přispívalo k podpoře tohoto tak choulostivého názoru. Nikdy totiž nerokují o štěstí, aby s racionální filozofií nespojovali některé principy vzaté z náboženství, a soudí, že bez nich je rozum sám o soběkusý a nedostačující k vypátrání pravého štěstí. Ty principy jsou takovéto: duše lidská je nesmrtelná a dobrodiním božím zrozená ke štěstí; našim ctnostem a dobrým činům jsou po skončení vezdejšího života určeny odměny, mrzkostem tresty. Třebaže jsou tato tvrzení vzata z oboru náboženství, přece myslí Utopijští, že lze rozumovou cestou dospět k nutnosti uvěřit v ně a přiznat jejich platnost.“ — Thomas More, kniha Utopie

tak já věřím v živý vesmír a čas, náboženství je skupinové pojetí víry, které člověku vymezuje mantinely.
Já jsem pro individuální víru, tu kterou má každý člověk v sobě. Pravdou je, že člověk chce být šťastný, ale zároveň by pro své štěstí neměl zapomínat na ostatní, na přírodu na svět...

Koukám kopretinko 666, že jsi na šachovnici

perské přísloví nebo arabské?:)

ani nevím, toto ale napadne určitě každého, kdo se tomu věnuje. Nic není zadarmo, a u koní to platí dvojnásob.

ono je to o tom, zda chceme něco pořádně umět, nebo nám stačí kovaříček:)

U koní neplatí žádný kovaříček, to není žádná hra. Buďto koně zvládneš nebo si s tebou bude dělat co on uzná za v hodné. Co kůň to jiná povaha, takže se jezdec vlastně učí pořád. Po prve jsem si sedla na koně v devíti letech, a později jsem se i v tomto oboru vyučila. Stačí? Nebo mám být ještě větší slepice? A pokračovat dál?

klidně i zakdákej, mně to nevadí:)))
bez urážky:)
tady se za to nemusíš stydět:)

Našla jsem ještě jeden citát: Kůň zná svého jezdce lépe, než jezdec svého koně Arabské přísloví.
Tady bych to trošku doplnila Daakar.
Stálý jezdec svého koně zná, a ví, co od něj může očekávat.
Kůň jezdce odhadne hned, jak si na něj sedne, a tehdy se ukáže, jak je dobrý rajťák.
Mé letité postřehy. :o)

jaký je jezdec rajťák

zkus se povznést nad koně a personifikuj:)

Nikdy, kúň je ušlechtilost sama. Přítel Bohů a Králů.

Pagannini, ten citát se mi líbí

něco na tom bude, filosofie je láskou k moudrosti, takže, filosofie nakonec rozkývá ukryté:)))

Představ si strom. Strom má několik větví. A každá větev má svá tajemství. Není to tak jednoduché, jak to vypadá. Musíš obejmout kmen, a pak ten kmen možná řekne, co potřebuješ vědět. Jestli ovšem, už dávno nejsou z něho udělaná polínka.

otázkou je, kam ty větve vedou a zda na ně vidíme tak dobře, abychom je nepomotali. Kdo ví, co to bylo za kmen a zda to nebyl štěp:)))

Krásná píseň.

Pravdou je, že takto se to nevyřeší.

pravda je relativní pojem:)

Proto se pravda, někdy tak špatně hledá.

Pravda není absolutní a mění se v prostoru i čase... stejně tak láska nenabírá stejných podob v každém srdci nebo mysli.
Pravda a láska jsou si blízké a také podobné tím, že pravd i lásek je cca 8 mld a stále se mění a vyvíjejí:)

ještě bych přidal, že pokud pravdu a nebo lásku zasadíme do nějakého pevného a neměnného podkladu, tedy jí nějakým způsobem vymezíme, ztrácí svůj půvab i jméno:)