Rozcestník >> Kultura, umění a filozofie >> Citáty a poezie >> Úryvky, citáty, moudra

Tohle jsem potkala na netu :-) líbí se mi to a souhlasím. Mnohé nemoci, pramení z našeho nitra.

" Stará léčitelka duše říkávala: Nebolí záda, bolí břemeno. Nebolí oči, bolí nespravedlnost. Nebolí hlava, bolí myšlenky. Nebolí hrdlo, ale bolí to, co se nevyjádří, nebo vyjádří v hněvu. Nebolí žaludek, bolí to, co duše nestráví. Nebolí játra, bolí hněv. Nebolí srdce, bolí láska. A je to právě láska, která obsahuje nejsilnější lék. "

Ada Luz Marquez

VÍLY, PRINCEZNY, RYTÍŘI A DRACI
aneb stopy mého ztraceného ženství ...

Od dubna, kdy jsem skoro spadla do obří stopy svého ženství, se toho hodně stalo. Hodně jsem se naučila při rozeznávání i těch nejmenších stop. Změnila jsem se a zkrásněla.... jako bych znovu vyrostla. Jenže tentokrát to vidím jenom já. Já a možná zrcadlo, které občas blahoskloně tvrdí: "ty, má královno, jsi nejkrásnější."
Uvědomuji si, i když ne každý den, že jsem svou vlastní Bohyní. Být ženou je pro mě pochopením, nasloucháním a sdílením. Symbolikou, která mi propujčuje moc víl i čarodějek. Ne nejsem princezna na to jsem moc zmlsaná divokou přírodou. Možností letět s větrem o závod z kopce dolů, nebo protančit se ulicí. Možností ve dne stát pod hvězdnou oblohou a mlčet.
Proč to? Pro ten pocit kouzelné volnosti a svobody. Můj svět je i nebe plné hvězd, plné smyslu i chaosu zároveň.Vždyť i květiny mají své vlastní rozmary. Krásně to popsal třeba Exupery.
Jsem ráda, že nemusím čekat ve věži hlídané drakem. Jsem ráda, že se nenechám spoutávat imaginárními zdmi a hrady, čekat na imaginární prince, kteří přijedou na dracích svých tužeb. Protože mé sny jsou jako třepotavý motýli a princi raději drží opratě pevně v rukou. Jsem ráda, že o mě nepropukají boje, protože ten, který mě zaujal, by mohl být zabit. Můj život si mohu vymyslet jen já. A proč ho vymýšlet, když ho mohu žít..?
Jsem žena, bohyně, víla i čarodějka. Mám moc omotat si draka kolem prstu. Mám moc upoutat tě, aniž by jsi věděl proč.

» autorka: Toulavá»