“Život není o čekání, až bouře přejde, ale o naučení se tancovat v dešti.” - Vivian Greene
“Život není o čekání, až bouře přejde, ale o naučení se tancovat v dešti.” - Vivian Greene
Nikdy neopouštěj cestu za svým lepším Já, jelikož Ti jde po celý život naproti a je jen na Tobě, kdy se s ním na půli cesty setkáš.
Za dvacet let budeš více litovat věcí, které jsi neudělal, než věcí, které jsi udělal. Tak tedy vytáhni kotvu a vypluj z bezpečného přístavu. Ať pasáty zadují do tvých plachet. Zkoumej. Sni. Objevuj. — Mark Twain
Nejlepší kámoška je ta, která tě po mejdanu dotáhne do pátého patra a předá tě manželovi. ....i když bydlíš ve třetím patře a žádného manžela nemáš ))
Lidé by se měli více dívat na to, co je uvnitř, ale jak, když většina takových se nepodívá do očí natož aby si spolu promluvili a poznali se.
Mám ráda ,,citáty,, někdy se u nich zasmějeme, jindy nás poučí a některé jsou prostě ze života....JÁ
"Občas je nutné dopustit se zla. Někdy je to jediný způsob, jak vše, napravit. Jakýkoli bůh, který to nechápe, se může jít bodnout,..."
Zamilovala jsem se do tebe, protože jsem měla pocit, že mi něco chybí,teď už vím, že to byl rozum . )))
Úryvek z jedné z brněnských pověstí O křivé věži napsané v hantecu od Aleše „Agi“ Bojanovského:
„ Prolítlo už hafo jařin vod dob, co se dával do pucu Oltecové rathaus. To jednó véšky z Rathausu hodili drát jednomu známýmu borcovi, keré bóchal se šutrama a keré chodil do bódy k jednemu névymakaňéšímu a nénabiťéšímu mistrovi z Práglu. Sice se mu do Česka moc klapat nechcelo, ale když fotr prolepil ňáké škopek, nebylo co řešit. Hodil na sebe mantl a solidní traťůvky a vodklapal. Ňáké jár krmil lepóchy rozumama toho šéfa z Práglu a když už byl skoro hotové, tak se vo něm domákli véšky ze Štatlu a že pré má naklapat do Brniska a helfnót jim s oltecovým Rathausem.