„Chytrý člověk vyřeší problém. Moudrý člověk se mu vyhne.“ Albert Einstein
Prej jo :)) tak daleko ještě nejsem. Zatím stále jen řeším... do moudrosti mám ještě daleko a jestli vůbec :)
„A já vám něco povím: To, čemu říkáme náš život, to není všecko, co jsme prožili; to je jen výběr. Toho, co prožíváme, je příliš mnoho, víc, než nač stačí náš rozum. Proto si jen vybíráme to a ono, co se nám hodí, a jaksi z toho upleteme takový zjednodušený děj; a tomu výrobku říkáme náš život. Ale co odpadků přitom necháváme, co divných a strašných věcí pomíjíme, kristepane, kdyby to si člověk uvědomil! Ale my můžeme žít jen jeden jednoduchý život. Bylo by nad naši sílu prožít víc. Neměli bychom sílu nést život, kdybychom nepoztráceli cestou většinu života.
Karel Čapek - Povídky z jedné a druhé kapsy
"Nikdo, nikdo kromě dítěte nebo dětsky smýšlející osoby neočekává, že život bude spravedlivý."
John Wyndham - Midwichské kukačky
Pomluvy mohou skutečně ublížit. Proto si dvakrát rozmyslete, než se
přidáte k pomlouvačným lidem. Mějte také na vědomí, že ti, kteří s
vámi pomlouvají ostatní, stejně tak, pravděpodobně, pomlouvají s jinými
lidmi vás. 
Za pomluvami se skrývá často závist a nedostatek sebedůvěry. Buďte
hrdí na sebe a nechte mluvit činy místo slov.
Nejlepší obranou proti pomluvám je být autentický a důvěryhodný.
Nezapomeňte, že pravda vždy nakonec vyjde najevo.
tipuji na co to bude reakce, ale třeba se pletu :)) né viiď :))) ráda
bych
už to tu za ta léta znám,
vtip je v tom, že jakmile někde něco jede, nechodím tam a nečtu, tak snad
se těm dokonalým uleví ;-) :) přeji jim to z celého srdce
tyhle situace mám nejraději, pozná se opravdu kdo je kdo a jak ráda
říkávám, už to leze ven :)
a nejvíc křičí ti, co nemají zameteno před vlastním prahem...
No...prostě jde o to, že spousta lidí si tu jen pročítá diskuze. A tak
už si určitý názor na jisté lidi ,udělali sami-z toho, co tu čtou. A tak
je zbytečné, na blbé kecy a pomluvy reagovat. 
Znáš to, kdo tě zná, tvou obhajobu nepotřebuje, a těm druhým to nikdy
nevysvětlíš. 
Tak nač se namáhat?
Koho byste nejraději pozvali na oběd, kdyby jste si mohli vybrat kohokoliv
z živých i mrtvých lidí, z celé historie lidstva, minulosti i
přítomnosti? :)
( sama odpovím později )
taky bych si vybrala oba rodiče, jak mamku, tak taťku <3
a kdyby to šlo, pozvala bych takhle všechny co jsou i už nejsou, z rodiny,
všechny nejbližší...
Zajímavé je, že ne každého napadne rodina, asi dle potřeb, zkušeností, priorit. :)
Chytila jsem na pasece motýlka, 
příště mi však asi urvu křidýlka
( aby furt nemizel, chvilku s námi vydržel)
No ty mi teda přeješ krásný věci :))))))
Jsi skvělá, ale však víš. ;) <3
nikdy neříkej nikdy :) znáš mě, jsem poděs, člověk neví co bude, ale
děkuji, vážím si toho, vážím si tě <3
pokusím se to vybalancovat :) "změny, život"
„Chceš-li postavit loď, nesmíš poslat muže, aby sehnali dřevo a připravovali nástroje, ale nejprve musíš ve svých mužích vzbudit touhu po nekonečných dálkách otevřeného moře.“ Antoine de Saint-Exupéry
Sedí, naprosto. On věděl mnohé a měl zažito...
A víš, že upřímně podváděl manželku?
https://cs.wikipedia.org/wiki/Consuelo_de_Saint-Exupéry
"Consuelo de Saint-Exupéry (rodným jménem Suncín de Sandoval; 10. dubna 1901
Armenia, Salvador – 28. května 1979 Grasse, Francie) byla
salvadorsko-francouzská spisovatelka a umělkyně. Byla provdaná za
francouzského spisovatele a aristokrata Antoine de Saint-Exupéry, pro kterého
byla jeho velkou múzou.[2] V jeho nejslavnější knize Malý princ je
zobrazena postavou Růže.
I přes bouřlivý vztah Antoine a Consuely, ji měl pořád při srdci. Consuelo trpěla astmatem, takže byla vzorem pro překrásnou, marnou, ale citlivou růži, Známá jako The Rose, kterou chránil pod sklem na planetě Asteroid B-612.
Saint-Exupéryho nevěra a pochybnosti o jeho manželství jsou symbolizovány i v díle, když princ navštíví Zemi. V novele Liška říká princovi, že jeho Rose je jedinečná a zvláštní, protože ona je ta, kterou miluje."
Pokud chceš změnit svět, začni s tím, že si usteleš. Když si usteleš každé ráno, splníš tím první úkol dne, to tě popožene a uděláš další a další a další a na konci dne se ten jeden dokončený úkol promění v několik. Ustlání postele také připomene to, že i na malých věcech záleží, pokud nedokážeš dělat ty malé věci správně tak ani ty velké. A když budeš mít náhodou špatný den, tak přijdeš domů … do ustlané postele, kterou jsi ustlal ty, a ustlaná postel tě povzbudí do dalšího dne, který bude lepší.“ William H. McRaven
