Sokrates.
Sokrates byl považován za nejmoudřejšího člověka, když pronesl, že
se liší od ostatních pouze tím, že si uvědomuje svoji neznalost. (Ten
citát znáte: "Vím, že nic nevím.")
To ho však nevedlo k filozofické skepsi, nýbrž k přesvědčení, že
člověk může poznat dobro a tím i získat základ pro naučení se ctnosti,
která je předpokladem štěstí.
(Toto zamyšlení není opět z mé hlavy, nemám ve zvyku "se chlubit cizím
peřím", ale je mi blízké, a tak jsem ho sem opsal. Obdivuji všechny ty
myslitele, kteří zasvětili své životy hledání dobra! DOBRO JE JAKO SLUNCE
NA OBLOZE, KTERÉ SE TAM OBJEVÍ PO VYDATNÉM A BLAHODÁRNÉM DEŠTI.) 
