Klinická smrt. Kdo zažil a názory. Děkuji.
To dělávám i bez pokusu. I jiní to takhle dělají. Nejvíc se s tím setkávám u dětí a starých lidí. Člověka to potěší.
DĚTSKÁ ANEKDOTA.
Tetičko, proč mají ptáčkové peří?
Poněvadž by vypadali ohyzdně, kdyby peří neměli.
A proč ty nemáš peří, tetičko?
Roboti, instalovaní v programu modernizace výroby, zvyšují zisky podnikatelům, ale na mzdách zaměstnanců se to moc neprojeví...
Všimli jste si, kolik myšlenek ovlivňuje nás život?
Objevují se nečekaně a ne vždy z nich máme radost...
Je dobré že mi lidé jsme ho ještě neprozkoumali.Kamkoliv se podíváme tak to vždy zničíme.
To je otevřená kapitola!
My lidé nemáme žádnou představu, jaké síly působí ve velmi vzdáleném vesmíru, o kterém zatím nic nevíme!
Chtějí-li si manželé pořídit dítě, měli by si položit pár otázek!
Například: "Přestaneme brát drogy? Přestaneme kouřit? Přestaneme pít alkohol? Přestaneme chodit na mejdany? Přestaneme hrát hazardní a sázkové hry? Přestaneme se hádat kvůli každé maličkosti? Přestaneme nakupovat zbytečnosti, aby dítě nestrádalo? Jsme schopni upřednostnit potřeby dítěte před potřebami vlastními?" Atd. Atd. Atd.
A hlavně nezapomínejme na to, že nejsme neomylní a že čestný život není v dnešní době snadný!
Pro mnohé z nás je těžké se někomu omluvit!
Ale rodiče by se měli svým dětem omluvit vždy, když si uvědomí, že udělali chybu nebo že se provinili.
Otázka je co je pro koho štěstí?Pokud někdo jen hromadí peníze které pak utéci za požitky tak může být šťastný i když se chová jako ten nejhorší z nejhorších.On se ale šťastný cítí je to jeho úhel pohledu.I když zvrácený jemu to tak vyhovuje.
Praci...otazkou je, co je hromadeni.
Byla jsem vychovana, ze musim nasetrit a pak mohu koupit. Tedy nejdrivve musim
hromadit
Sama víte, že šetřit na konkrétní "věc" nebo "činnost", nelze nazvat hromaděním. . . (Tedy nechcete-li si třeba našetřit na páté auto, třetí byt, další tryskové letadlo, dvacátý šperk atd.)
To je v pořádku! Stejně si myslím, že jste velmi dobře věděla, co tu bylo myšleno hromaděním!
Smutné konstatování:
"Většina z nás odpouští sobě mnohem víc než druhým lidem!"
Ne
všichni, ale mnozí rodiče mají tendenci své děti za nevhodné chování
trestat!
Kdyby měli stejný přístup i sami k sobě, potom by asi neměli své děti za
co trestat!
Není to smutné,aby jsi mohl odpustit druhým, musíš nejdříve sobě,jinak je to neupřímné.
Ta myšlenka obsahovala jiný rozměr.
Narážel jsem na to, že to, co odpustíme sobě, často odmítáme odpustit
druhým lidem!
Nebudu dávat příklad ze svého života - to se ve virtuálním světě nevyplácí!
Nemusi byt ze sveho
Jen abych pochopila kdy odpoustime sobe vic nez druhym. Znam to spise naopak. Na
sebe je clovek prisnejsi nez na druhe
Dam priklad
Clovek je treba neverny, a svemu partnerovi neveru nechce odpustit. Rika se tomu
dvoji metr. Sobe si casto narokujeme jina prava nez uzname druhemu. Ale to neni
o odpusteni. To je dvoji metr.
Dvojí metr - to je spíš téma pro manželskou poradnu!
Třeba muž, který vykouří krabičku cigaret denně, vyčte ženě, která je
nekuřačka, když si koupí zákusek, i když ta sladkost je o hodně
levnější než jeho cigarety! Ale toho by šlo najít mezi lidmi hodně.
Vždyť já jsem to dal jako příklad dvojího metru! V rodinách narkomanů, alkoholiků, kuřáků a patologických hráčů se podobné scény dějí!
I ve zcela obycejnych rodinach. Rec byla o odpousteni. Proto jsem psala o dvojim metru, aby se to nahodou nezamenilo.
Ale kdybych se o povaze Stalina, Hitlera nebo Putina rozepsal, nastalo by to!
Je to o lásce k sobě,aby jsme milovali druhé, musíme umět milovat sebe,jinak milovat druhé bez toho aby jsme milovali sebe je špatné poznání lásky.