Nebo by ho udělovali, ale v případě omylu by stáli svorně při sobě a mlžili a mlžili a jak se říká - vrána vráně oči nevyklove.
Ne, to by muselo být automatické bez možnosti pardonu. „Stát při sobě“ by neměli jak.
To nejde. To by docházelo k opačným chybám a nejeden soudce by byl
nevinně odsouzen.
Soudce by nikdo nedělal. Jedině sebevrah.
I toho soudce by musel jiný soudce odsoudit a to až na základě řádného
prokázání viny. Nemluvě o tom, že by muselo dojít k naprostému
překopání soudního systému.
K tomu nikdy nikde na světě nedojde.
To ani nejde tady popsat, co všechno by se muselo změnit. To by bylo psaní na
několik dnů 
Proč by ho musel odsuzovat jiný soudce? Byl pro trest smrti? Ano/Ne, jiná možnost není, všechno je v rozsudku…
„Soudce by nikdo nedělal. Jedině sebevrah.“
Proč? Bohatě by stačilo při jakékoliv sebemenší nejistotě trest smrti prostě nedat. Nebo ne?
No, dosáhl jsem toho, co jsem chtěl: uznání, že stoprocentní jistota, že odsouzen je skutečný vrah, neexistuje… A to je můj jediný důvod, proč jsem proti trestu smrti.