Rozcestník >> Kultura, umění a filozofie >> Vtipy a anekdoty >> Vtipné vtipy

Přes město si vykračuje devadesátiletá babka v odvážné minisukni. Potká ji policajt a povídá:
„Ale babi, ve vašem věku už nemůžete nosit takové minisukně!“
„Ne? A proč? Mám snad křivé nohy?“
„Ne, ale vykukují vám pod ní prsa.“

Přijde babka do lékárny a přeje si anti-viagru.
Lékárnice se diví: „K čemu to potřebujete?“
„Ále, pro dědka.“
Lékárnice na to: „Vždyť on si tu včera kupoval viagru!“
„No jo, jenže nám do rána umřel a my teď nemůžem zavřít rakev.“

Třídní setkání po šedesáti letech ... přišlo jen šest bývalých spolužáků.
Šli do restaurace, dali si výtečnou večeři, vypili víno, zavzpomínali a cítili se skvěle.
Právě když se chystali jít domů, jeden z nich, vdovec, přišel k bývalé spolužačce, vdově, a požádal ji, aby si ho vzala.
Spolužačka bez váhání řekla ano a s tím se rozešli.
Vdovec, když ráno vstal, začal přemýšlet o předchozí noci... Řekla ano? Neřekla ano?
„Ach,“ rozhodl se, „moje paměť není taková, jako bývala, ale můžu se jí zeptat.“
Takže vytočí její číslo: „Ahoj, Aničko, tady Honza... Pamatuješ si včerejšek? Požádal jsem tě o ruku, ale prostě si nepamatuju, jestli jsi řekla ano, nebo ne.“
„Ahoj, Honzo,“ odpověděla Anna, „jsem ráda, žes zavolala!! Já věděla, že jsem řekla ano, ale nepamatovala jsem si, komu.“

dnešní várka tam -> https://diskuze.chatujme.cz/ostatni/zidovske-anekdoty-t342

GDPR v praxi

První letadlová loď švýcarské armády

Baví se dvě babky:
„Tak jsme se včera s manželem bavili o tom co bude, až to přijde.Já mu teda řekla že nechci do země, abych tam hnila a žrali mě červi.To radši do pece.“
„A co on na to?“
„Syčák, objednal mě na čtvrtek!“

V soudním procesu provádí vrahův obhájce křížový výslech patologa:
„Než jste podepsal úmrtní list, zkontroloval jste puls?“
„Ne.“
„Poslechl jste si, zda mu tluče srdce?“
„Ne.“
„Provedl jste zkoušku dechu?“
„Ne.“
„Takže když jste podepisoval úmrtní list, nebyl jste si jistý, že je ten člověk mrtvý, nemám pravdu?“
„No, řeknu to takhle: Mozek toho chlapa jsem měl v dóze na stole. Ale je možné, že ten chlapík běhá někde po městě a věnuje se právu.“

Policajt zastaví auto se zjevně opilým řidičem a nařizuje mu dýchnout do balónku. Chlápek odmítá a vysvětluje:
„Jsem silný astmatik, a proto nemůžu pořádně fouknout.“
Policista tedy chce odebrat vzorek krve, ale chlapík zase odmítá.
„Proč ne?“
„Protože jsem hemofilik a nepřestal bych krvácet.“
Policajta už ty výmluvy nebaví a chce, aby chlápek vylezl z auta a přešel po rovné čáře, ale chlápek zase, že ne.
Policajt se ptá: „Proč ne?“
„Protože jsem na to moc opilej.“

Jde pán po ulici takovým pomalým širokým krokem a za ním vzrušeně diskutuji dva jiní pánové. Po chvíli ho předejdou a jeden z těch dvou se ptá:
„Promiňte pane, sledujeme vás už chvíli a nemůžeme se s kolegou shodnout. Kolega je ortoped a tvrdí, že vaše chůze je způsobena artrózou kyčelního kloubu. Já jsem neurolog a domnívám se, že vaši chůzi ovlivňuje zánět sedacího nervu. Můžete nám říct, co z toho je pravda?“
Pán se na něj smutně usměje a povídá:
„Koukám, páni kolegové, že jsme se v diagnóze zmýlili všichni tři. Já jsem internista a myslel jsem si, že to bude jen takový malý, obyčejný prd... a nebyl.“