Rozcestník >> Kultura, umění a filozofie >> Vtipy a anekdoty >> Vtipné vtipy

„To bylo hezký! Hele, a budeš mě milovat i za pár let, až mi narostou prsa?“
„To bylo hezký! Hele, a že mě zítra nebudeš zkoušet z dějáku?“
„To bylo hezký! Ale teď už jdi na pelech, Rexi!“
„To bylo hezký, brácho! Skoro jako s tátou!“

Manželka se rozhodne koupit manželovi netradiční dárek k narozeninám, a tak jde do Zverimexu, ale všechna zvířátka se jí zdají drahá.
Ptá se tedy prodavače, jestli nemají něco levnějšího.
„No, měli bychom tady žábu, za pět set,“ říká prodavač.
„Žábu? Co je prosím vás na obyčejné žábě takového, že stojí pět stovek?“ ptá se překvapená žena.
Prodavač vysvětluje: „No, jak bych vám to řekl, no prostě, ta žába umí úžasně orál.“
Žena si to promyslí a s vidinou, že by se zbavila jedné z nepříjemných „povinností“, žábu nakonec koupí. Večer manželovi poblahopřeje a předá mu dárek s patřičným vysvětlením. Manžel celý natěšený se rozhodne dárek vyzkoušet.
V noci manželku probudí ze spaní nějaké zvuky z kuchyně, potichu se tedy přikrade do kuchyně a vidí manžela a žábu, jak listují v kuchařských knihách, všude kolem jsou pánve a hrnce a další kuchařské potřeby.
Nechápavě se obrátí na muže: „Co tady proboha vyvádíš - a ještě k tomu s tou žábou?“
„Jakmile se žába naučí vařit, letíš z domu!“

Dobrý den,
vítejte na školení, jak rychle vydělat sto tisíc korun. Kolik vás tady je?
Sto.
Kolik každý z vás zaplatil?
Tisíc korun.
Děkuji vám za pozornost.

Posteskne si manžel polohlasně:
„Proč maj doprdele ti největší blbci ty nejhezčí ženský?“
„Ty lichotníku...“ ozve se z kuchyně.

Mladík v lékárně:
„Dva těhotenské testy, prosím.“
Pípne mu mobil. Přečte SMS.
„Sakra, to je den. Tak tři.“

V košickej nemocnici pohrýzol pacienta s covidom potkan. Zamestnanci ho zlikvidovali.
Potkan je stabilizovaný, darí sa mu dobre.

Zkušený advokát prohraje obhajobu muže obžalovaného z loupeže. Jeho klient se k němu otočí a říká:
„A co teď bude dál?“
„No, co by? Vy půjdete do vězení, a já na oběd.“

Přijede pohřební vůz před věžák. Vyleze z něj funebrák, vytáhne dvě rakve, sedne si na ně a svačí. Nějaká paní na něj z druhého patra volá: „Prosím vás, co tady děláte, tady nikdo neumřel, to bych musela vědět.“
On ale, jako by se ho to netýkalo, pokračuje ve svačení.
Žena zase: „Vždyť vám říkám, že tady nikdo neumřel, to bych o tom musela vědět.“
Načež pohřebák odpoví: „Nevíte, jestli tady bydlí paní Nováková?“
Ona: „To jsem já.“
Funebrák: „Přivezl jsem vám děti z tábora.“

„Promiňte, slečno, že vás tak oslovuji, i když se neznáme. Nevadilo by vám, kdybych si tak za čtvrt hodinky támhle v křoví převlékl tričko za čisté?“
„No to jste tedy opravdu nějaký divný, ale je to vaše věc, mně to vadit nebude.“
„Super, já si totiž po každém znásilnění převlékám tričko!“

V obchodě:
„Igelitka by nebyla?“ ptá se blonďatá zákaznice.
„A co kouzelné slůvko?“ odvětí prodavačka.
Blondýnka se hluboce zamyslí a povídá: „Čáry máry, igelitka!“