Baví se tři v hospodě, jak to mají se sexem.
Tonda říká: "My se s mojí starou milujeme tak dvakrát, třikrát do
týdne."
Starší Jozka odvětí : "To máš dobrý, to my se milujeme tak dvakrát,
třikrát do měsíce."
Ten nejmladší na to: "Chlapi, to jste supermani nebo co. To já už tak
třikrát, čtyřikrát za půl roku. Možná ani to ne!"
A ten nejstarší se ho ptá: "Poslouchej, Jendo, ale ty nejsi ženatý!"
"Já vím, já jsem myslel, že se bavíme o tvojí manželce."
Včera odpoledne říkám mojí staré: "Miláčku, co kdybychom si dneska
večer vyměnili polohy? "
Ona na to: "Souhlasím. Ty budeš žehlit a já ležet na gauči." 
„Tak co sis letos o Velikonocích vykoledoval, Filípku?” zajímá se
babička.
Vnouček na to: „Pořádnej průšvih.”
Joe stráví noc popíjením v baru. V půl páté ráno se konečně sebere a vydá se domů – a okamžitě se svalí na zem. Chvíli se plazí, zase se zkusí postavit, zase spadne a tak to jde, dokud konečně nedorazí domů. Tam se svalí do postele a usne. Ráno si jeho žena povzdechne: „Tys zase pil, Joe, že je to tak?“ „Jak jsi to uhodla, miláčku?“ „Zase jsi v baru nechal kolečkové křeslo!“
Rozhodli jsme se se ženou, že nechceme mít děti. Pokud je někdo z vás chce, napište mi prosím své kontaktní údaje, zítra bychom vám je mohli dovézt.
Na okrsek VB přijde muž a ptá se:
„Prosím vás, kde se tady udává?“
„No to snad ne. Asi nám chcete poskytnout nějakou informaci, že?“
„Jo to jo.“
„Touhle chodbou a dveře číslo tři.“
Tak tam jde a: „Co nám nesete?“
„No víte, nic mi do toho není, ale u souseda složil náklaďák plnou fůru
takovejch velkejch polen. A von si každý to poleno dá k uchu a zatřese s
ním. Pak ho odloží a vezme další poleno …“
„Děkujeme, to nám stačí, můžete jít.“
Chlap jde do první telefonní budky:
„Tak Franto, je to domluvený. Ta parta, co ti loni zrejpala zahrádku, ti
letos přijde naštípat to dříví.“
Kamarádka navštíví sousedku a ta jí otevře celá uplakaná.
„Proboha, proč brečíš?“
Sousedka ji odvede do ložnice. Tam na posteli leží manžel, na nočním
stolku hoří svíčka.
„Co se stalo?“
Vzlykající sousedka ze sebe začne soukat:
„Dneska odpoledne jsme mu šli koupit nový boty. V krámě vzal první, co mu
padly do oka, a že prej to je jeho číslo a už mířil ke kase. Povídám mu,
aby si je radši zkusil. Obul si jednu, a že dobrý. Říkám mu zkus si radši
obě. Tak si obul obě a zase, že mu padnou. Radím mu, aby se v nich prošel.
Došel v nich na konec krámu a zpátky, a zase že dobrý. Tak jsme zaplatili a
jdeme domů. Tam si je znovu obul a povídá ‚mámo, mně jsou ty boty
malý.‘
No nezabila bys ho?!“
„Děti, utvořte větu se slovem úplněk.“
„Sáně jsou v létě úplně k hovnu...“
1