Povzdechl si pan Loewy, majitel obchodu po další a opakované návštěvě
berního úředníka:
„Půjde-li to takhle dál, bude brzy mé daňové přiznání odpovídat
skutečnosti.“
Povzdechl si pan Loewy, majitel obchodu po další a opakované návštěvě
berního úředníka:
„Půjde-li to takhle dál, bude brzy mé daňové přiznání odpovídat
skutečnosti.“
Třináct převelice zbožných rabínů letělo v letadle, jež se náhle
dostalo do strašlivé bouře a následných trablů. Nejstarší z rabínů,
aby uklidnil situaci, zavolal stewarda:
„Jdi, chlapče, do kabiny za piloty a vyřiď kapitánovi, že všechno dobře
dopadne, protože má na palubě třináct nejzbožnějších rabínů, které
kdy vezl.“
Za chvíli se steward vrátí zpět: „Pane, kapitán je velmi potěšen, že
má na palubě třináct nejzbožnějších rabínů, kteří s ním kdy
letěli. Dodal nicméně, že při vší úctě by raději měl aspoň jeden
fungující motor.“
Chudý bocher byl osloven šadchenem: „Měl bych pro nich partii.“
Bocher na to: „Nemám zájem.“
Šadchen to zkouší dál: „Je velmi krásná.“
Bocher zvedl jedno oko od Talmudu: „Opravdu?“
Šadchen hned přihazuje: „Je velmi bohatá.“
Bocher zvedne i druhé oko.
Šadchen pokračuje: „A je z velmi staré, dobré a slavné rodiny.“
Bocherovi se cosi nezdá: „To zní krásně. Ale proč by si chtěla vzít
ausgerechnet zrovna mě. Není snad mešuge?“
Šadchen na to bezbarvě: „Nikdo není dokonalý…“
To takhle jde pan Blum po schodech domů a potká sousedku:
„Poslouchají, pane Blum, tak jsem z několika stran slyšela, jakej jsou oni
milenec!“
Potěšený pan Blum se lehce usměje:
„Ale to přece nestojí ani za řeč!“
„Jo jo, tak přesně tohle jsem slyšela…“
Drobná stará dáma prodávala na rohu ulice preclíky za 25 centů. Každý
den v době oběda kolem jejího stánku procházel mladý muž a dal jí
čtvrťák, aniž by si preclík vzal.
To trvalo déle než tři roky. Ti dva na sebe nikdy nepromluvili. Jednoho dne,
když mladý muž šel kolem stánku staré dámy a dal jí čtvrťák jako
obvykle, preclíková dáma promluvila. Bez mrknutí oka řekla:„Nyní stojí
35 centů.“
„Šalom, Moše, už jsem jich neviděl celou věčnost! Jak se jim
daří?“
„Děkuju za optání, vlastně nic nového.“
„Ale nepovídají, taková dlouhá doba, určitě není nic nového?“
„Inu, vloni jsem se oženil.“
„A pak že nic! To jim musím blahopřát!“
„Není k čemu, ukázalo se, že moje žena je pěkná semetrika!“
„To jich upřímně lituju.“
„Nebylo všechno jen špatné, vyženil jsem hodně peněz.“
„Tak to blahopřeji!“
„To není úplně na místě, ty peníze jsem vložil do špatných
papírů.“
„To je córes, tak snad nejsou plajte?“
„To ne, akcie jsem stihl prodat a koupil za ně dům.“
„Tak přeci jen se jim zadařilo!“
„Jak se to vezme, dům mi vyhořel.“
„No to je hrůza!“
„Zas tak moc ne, moje žena v něm uhořela. Takže jak jsem říkal, vlastně
nic nového.“
Jdou manželé po ulici.
„Moše, miluješ mě?“
„Sára, zkrať to! Kolik potřebuješ?“
Aaron Baum umírá. Na smrtelném loži pokyne manželce, aby se k němu
sklonila, a z posledních sil jí zašeptá do ucha:
„Ester, zavolej rabína, který nás oddával. Chci mu odpustit…“
Potká Kohn Roubíčka.
„Mám podezření, že mě moje Sára podvádí. S nějaký lesníkem
nejspíš.“
„Podle čeho tak souděj?“
„Takový drobný, ale výmluvný náznaky – nemáme psa, ale na zahradě
jsou občas vidět psí stopy. Sára navíc měla na kabátě psí chlupy. Taky
máme poslední dobou nějak hodně zvěřiny, tuhle byl dokonce bažant. Z
krámu to není. A pak jsem si všimnul, že doma ve vázách jsou častěji
kytice lučního kvítí. Sousedce zařídila náklaďák dříví. Šla do
fitcentra a přinesla si dvě klíšťata. U televize mi řekla, že je blbost,
aby brokovnice dostřelila 100 metrů. Šátek, co nosí na nákupy, měla od
smůly a jehličí. Najednou má úžasnej přehled, jaký zvířátka a
kytičky jsou chráněný. Několikrát donesla košík hub, jako že nasbírala
sama. Nedávno i borůvky. Vrtá mi to hlavou.“
„To já mám podobnou starost. Bojím se, že moje Rebeka mi je nevěrná s
elektrikářem.“
„Proč myslej?“
„No proč, onehdá jsem přišel dopoledne domů - a v posteli nahej
elektrikář.“
Z židovských rčení:
Není žádná hanba být chudý. Je to ale jediná pozitivní věc, která se dá o tom říct.
Každý, kdo navštěvuje psychiatra, by si měl nechat vyšetřit hlavu.
Psychoanalytik je židovský doktor, který nesnáší pohled na krev.
Neurotik buduje vzdušné zámky, psychotik si myslí, že v nich pobývá a psychoanalytik vybírá nájmy od obou.