Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

kresťanstvo nie je pohádka, je to skutočnosť postavená na pevnom pilieri lásky, ktorým je Ježiš - svoju lásku k človeku dokázal tak, ako nikto nikdy pred ním - Boh z Boha sa stal človekom, obetoval sa za nás, a vo svojej láske ná vykúpil - dal satisfakciu Otci za nás, - kto nepochopil a nepochopí Kristovu výkupnú obetu, nič nepochopil, žije a ostáva celý život v lži, slúži knižeti lži - lebo toto kníže lži má eminentný záujem (a intenzívne na tom pracuje), aby sme neuverili v Krista a jeho obetu za nás...a tá jeho lož sa prenesie aj PO TOM, a to sa nazýva katastrofou duše, ktorá je večná...

Je to „skutečnost“ postavená pouze na víře. Jenže skutečnost se neřídí tím, čemu člověk věří. Natož tím, čemu věříte ausgerechnet zrovna vy…

jo, je to víra vo vrcholné zjavenie Boha...máť túto vieru je niečo negatívne?

A kde je v Bibli napsáno: vrcholné zjavenie Boha?

A nebo alespoń zjavenie Boha?

Ne. Negativní je zaměňovat ji s věděním a s fakty.

Vrcholným zjevením (b|B)oha se totiž může nazvat ledacos. Že tomu pak někdo věří, neznamená, že to tak opravdu je. A i když se vám to nepozdává, tak se to vaší víry týká úplně stejně jako všech ostatních.

Negatívní to není pro lidi, kteří to potřebují k potlačení strachu z odpovědnosti za své bytí a strachu blížícího se konce svého bytí. Ten strach pobožných je tak zažitý, že se promítá i do tvrzení pobožných, že ateista bude v poslední hodince svého života úpět strachy. Je to důsledek zvráceného dogmatu lživě slibujícího věčné utrpení pro bezbožné.

Náboženství je, milý visitore, i psychoterapie, tedy léčivý balzám na ustrašenou dušičku. Je to milosrrdná lež, která mění blížící se konec v zářný začátek. Není žádným tajemstvím, že mnozí lidé věří krásným lžím raději, než realitě. I lékaři se uchylují k milosrdným lžím, tvrdíc svým pacientům, že léčba zabrala, a že se za týden vyléčí, i když mají už smrt na jazyku a zátřka se nedožijí.

I ke mně přišel kdysi dávno nemocniční kaplan. Bylo to před operací kýly, a nabízel mi si popovídat o Ježíškovi. Prý nikdy nevíme, jestli se z narkózy také proberememe. Jasně, že jsem ho poslal do háje. Byl to takový mladý chudáček, plný uhrů, že mi ho bylo až líto.

Že tuhle vlastnost naivní věřivosti věřících zneužívají manipulátoři ke svému prospěchu je samozřejmé. Nesmazatelné jsou obrázky nově naverbovaných vojáků věřících ve snadné vítězství nad protivníky, v převahu svých zbraní, v genialitu svých vůdců, ve sliby svých polních kaplanů.

To také vysvětluje zarputilost japonských vojáků ve WW2 nikdy nekapitulovat. Smrt v boji pro ně byla letenkou do nebe, kdežto kapitulace zatracením v pekle.

Náboženství je pohádkovou ideologií, je i drogou otupující strach a bolest.
"Raduj se z bolesti. Bolest je dotek Ježíška ..." ... tak nějak to prenzentovala jedna pomatená Albánka a peněžní dary na nákup léků pro trpící a umírající pacienty věnovala vatikánské bance.

to přece chápeme všichni, Bůh musel někoho zabít, aby mohl někomu odpustit, a protože je milosrdný a odpouštějící, tak nechal ukřižovat svého syna poloboha, aby nám mohl všem odpustit...
copak vy když chcete někomu opravdu odpustit, tak nikoho nezabíjíte?