To neberu jako měřítko, domnívám se že i bez křesťanství by se tyto skupiny a snaha o hegemonii tvořily. Jen třeba by tam byl Radegast nebo Atena. Nejde podle mě o křesťanství nýbrž o národnosti a zejména mocenský vývoj.
To neberu jako měřítko, domnívám se že i bez křesťanství by se tyto skupiny a snaha o hegemonii tvořily. Jen třeba by tam byl Radegast nebo Atena. Nejde podle mě o křesťanství nýbrž o národnosti a zejména mocenský vývoj.
No dobře nebudu se hádat - zkus si zjistit, které země mezi sebou nejvíc
válčili.
Povětšinou křesťanské - kde nechali to :
Matouš 5 :
43 Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Milovati budeš bližního svého a
nenávidět nepřítele svého.‘
44 Já však vám pravím: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás
pronásledují,
I když byly křesťanské, přesto vládcové bojovali o udržení své moci a často i existence země. Tím to neomlouvám, jen že křesťanství není měřítkem... nevíme zda by bez křesťanství bojovali méně.
To je jakobys někoho obvinil z toho že onemocněl či umřel, protože dýchal nebo jedl chleba. Prostě některé věci padají jako gravitace, akce - reakce, je složité říct že kdyby nebyli křesťané tak by se to nedělo. Dělo se to protože to takhle běželo... a křesťanství navíc se vezlo s tím takže přežilo a mohlo působit individuálně. To není hromadná věc, to je individuální nitěrná záležitost.
No právě.
Takže křesťanství jako takové není ta "záchranní brzda" k tomu, aby byl
na Zemi klid.
to ani nikdy neslibovalo, ten klid nastává v Duchu...tedy není z tohoto světa.
Napsala jsi :
A tak se lidé mydlí, protože prostě takoví jsou... ale pokud se rozhodnou
že to změní, je křesťanství dobrá pomůcka se všemi svátostmi, mšemi,
modlitbami pomůže najít vnitřní rovnováhu
Takže až tak dobrá pomůcka to asi nebude
MOžná je to pomůcka jen pro toho kdo něco změnit chce. Pokud nechce, nepomůže nic.
nezáleží...
ä v dnešní době by si měl každý vybrat z každého náboženství to
dobré podle svého svědomí a zbytek pustit k vodě, není vůbec nutné se
držet jednoho, doba se mění a náboženství by se měla změnit taky, pokud
nechtějí zaniknout, dobré hodnoty jsou společné všem...
to je dosť liberálny postoj, ktorý ignoruje Kristov príkaz, to
podstatné?
v kontexte jánovho evanjelia: verte vo mňa, toho, ktorého posla Otec, aby ste
boli spasení...nebudú spasení, lebo neuverili v toho, ktorého poslal Otec,
kto jediný ich môže spasiť ...- teda len viera v Krista znamená
ospravedlnenie, vedie k istote spásy...k čomu sú potom ostatné
náboženstvá/filozofie? aký majú význam? - mlátenie prázdnej slamy!
příkazy a zákazy, to jste celí vy, ustrašení fanatici, ten Kristus byl snad další zákoník, který nám přinesl zákazy a příkazy? ne, on kázal svobodu vlastního svědomí, když je něco zbytečné anebo přímo zlé, tak to nebudu činit jen proto, že to nakazuje nějaký náboženský zákon, proto ho taky zabili...
Kristus nebol filozofom, ani sociológom, ako si ho zrejme predstavujete, - Kristus je Spasiteľom, a tak viera v neho je rozhodujúca pre spásu...ak chcem byť spasený, musím veriť v toho, kto ma spasí a atribúty spásy (v koho a v čo veriť) zjavuje jeho evanjelium, doplnené Skutkami a apoštoilským listami ...prečo je viera v Krista rozhodujúca? - lebo len viera v neho oslobodzuje, viera v neho dokáže indukovať (nezištnú) llásku k blížnemu (ako jeho hlavné prikáznie rozhodujúce pre spásu), oprostiť sa od mravného pádu, očistiť si svedomie/srdce, a tak nás priblížiť k Bohu, - posledný Kristov súd bude len o viere v Krista a láske k blížnemu (ako to čítame v Mt 25 a v apoštolských listoch),..dnes je mravne spustlý už takmer každý, ľudstvo sa doslova topí v hriechu, je ohrozená jeho samotná existencia - topí sa nielen v osobných hriechoch, ale aj v spoločenských, ktoré zú založené na hriechoch osobných...Ježiš hovorí, že sme všetci zlí, a len vo viere v neho to môžeme zmeniť...vo viere v ostatných náboženstvách/filozofiách nemôžeme byť dobrí, mať čisté svedomie/srdcia, lebo sú to len v podstate bohapusté filozofie - možno filozofie i pre dobré veci/ad hoc dobré správanie, ale nie sú mravne zaväzujúce, lebo nie je tam niekto, kto by nás k dobru povinne zaväzoval...mravný zákon a mravná záväznosť je len vo viere v Boha zjaveného v Kristovi-Spasiteľovi - o tom to podstatne je...
To je fakt neuvěřitelný, jak někdo může věřit takovým slátaninám… Vám nedochází, že jakmile jste přesvědčen o tom, že vás láska k bližnímu spasí, tak ta láska už nemůže být nezištná? Naopak, kdo ji má bez víry, u toho je opravdu nezištná, protože ji má bez (byť falešné) naděje na spasení. A to, že jsme všichni zlí a hříšní a spasit nás může jen láska k bližnímu skrze (výhradně tuto) víru, že ta pravá láska se pozná podle toho, že jde výhradně skrze tuto víru, že jedině tato víra dokáže indukovat tu pravou lásku k bližnímu – to je jen šikovná návnada, která má držet ovečky pohromadě, aby se nerozutekly a bačům s sebou neodnesly vlnu, mléko a skopové. A ovce ji baští a baští, i s navijákem…
treba si zadefinovať pojem "láska", o ktorej hovorí Kristovo evanjelium a
ap. Pavel...- spásonosný význam má len láska -
agapé/caritas - láska obetavá, nezíšná, až sebazničujúca (ak
je to potrebné) pre blížneho, láska až obeta na smrť - nie láska
recipročná...spásonosný význam má len láska s atribútami, ako ju
popisuje v "hymne lásky" ap. Pavel (1 Kor 13, 1-13) - láska, ktorá:
4 Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není
domýšlivá.
5 Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit,
nepočítá křivdy.
6 Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy.
7 Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději,
láska vytrvá.
Mt 9,13 Jděte a přemýšlejte, co znamená: ‚Chci milosrdenství, ne oběti.‘ Nepřišel jsem volat spravedlivé, ale hříšníky.“
Marek 8
36Co prospěje člověku, získá-li celý svět, ale ztratí svůj život?
dobrá otázka: láska je podľa ap. Pavla hlavná božská cnost (spolu s vierou a nádejou), je vlastnou entitou Boha - Boh je láska...je to teda najvúčší dar, ktorý dostávame len vo viere v Boha zjaveného v Kristovi, - vo viere parciálne zdieľame Boha, ktorý je láska - sme v ńom teda akoby zaštepení, s Bohom zjednotení,...bez tejto viery nie je možná láska (agapé/caritas) s atribútami, ako ju popisuje ap. Pavel v 1 Kor 13, 1-13...
Má to ale jednu vadu: Tohle co tu píšete, si nemůžete nijak ověřit. Vy prostě věříte v boha, a protože vám bylo řečeno, že skrze víru budete mít i tuto super turbo speciál lásku, tak jste přesvědčen, že ji máte. Nebo to poznáte i nějak prakticky? Já o tom dost pochybuju. Možná si to namlouváte, ale nemáte v tomto ohledu nic lepšího než my. Jsou to takové vaše císařovy nové šaty, které sice nikdo nevidí ani nenahmatá, ale ti, kdo tomu věří, jsou přesvědčeni, že je mají…
Sebezničující láska je fanatizmus a ten je proti přírodě.
Napadá mi Palach, ten to ale sotva udělal z lásky. Nebo?
u Palacha to nebola láska, ale sebeláska, egoizmus, úmysel vyniknúť - sebevražda...to Boha nebere, to nie je agapé/caritas...
Novozákonní dvojtero má na prvním místě milovati Boha svého celým svým ,"bližní své tak jako sebe" je až na druhém místě.
V letadlech je prý oznámení : Nejdřv si nasaď dýchací masku a až potom pomáhej druhým..
nemysel, sebezničujúca k láska môže by napr. záchrana topiaceho sa, hoci záchranca nevie dobre plávať, ale urobí to - a pritom sa utopí/utone...alebo sv. Maximillian Kolbe, ktorý sa obetoval (život, išiel do plynu) za poľského väzna v v koncentráku v Osvienčime...
to nebyla, nechtěli se zabít... chtěli někoho zachránit. kdyby u toho nezemřeli tak by se těšili. Sebevražda je úmysl se zabít.
nezůstal, ale nechtěl zemřít. zbytečně provokuješ. buď to chápeš nebo ne. Pokud to nechápeš tak nemá smysl dále diskutovat. Pokud to chápeš tak jen provokuješ.
Takže ti co uvolnili své místo v záchranném člunu u potápějící se lodi dětem a ženám byli taky sebevrazi? Byli silnější, mohli si tato místa lehce vydobýt, kapitán mohl jít jako první. Tvoje logika je pro mě úplně zcestná. Promiň, něco tak odporného jsem dlouho neslyšela.
Museli se smířit se svou smrtí.. Ženy a děti ochraňovat je lidskost?
Ano - jsou to "zvířecí" nám zakódované pudy - jako když alfa-samec/samice chrání svoji "smečku" - jako když samice chrání svoje mládě i za cenu svého života.
Už to sem dávám po druhé:
Marek 8
36Co prospěje člověku, získá-li celý svět, ale ztratí svůj život?
pochopiteľne, že nemal tento úmysel, ale obetoval život za iného...mimochodom, ten mladý poľský väzeň bol ženatý, mal viac detí - prežil Osvienčim a po válke pri mnohých ciekvných a spoločenských situáciách, na ktoré bol pozvaný pre svedectvo, úprimne ďakoval za svoj život tomuto mníchovi - bol to aj jeden z dôkazov jeho svätosti (pri dokazovaní svätosti - obetavej lásky agapé/caritas), na základe ktorých bol Maximillian Kolbe svätorečený...
neviem to istotou, ale tuším, že mal - dá sa to pochopiteľne na nete najít...
Nevážil si sebe, vážil si víc svého bližního, něco mi říká že to není zdravý pohled na svět, to ja by jsem taky mohla zmizet Vám s očí, nechat se Vámi zahnat někam do kouta, ale proč by jsem to dělala?
Tak to se mýlíš.
Sebevražda nemůže být, když se někdo obětuje, aby zachránil jiné.
Je potřeba rozlišovat - obětování se, protestná sebevražda a sebevražda
jako taková.
Jako hříšnou bych označil až tu poslední - je přemyšlená.
Ale ani tu bych neklasifikoval jako "hříšnou" - pokud je nad námi
"řídící" entita - tak ona je odpovědna za ten stav - a tak za to nemůže
trestat.
To by musela potrestat i svého potomka.
Studovala jsem Bibli a ta mne učí zachovávat svůj život:
Deut 8
1Každý příkaz, který ti dnes přikazuji, zachovávejte a plňte, abyste
zůstali naživu a rozmnožili se, šli a obsadili zemi, kterou Hospodin
odpřisáhl vašim otcům.
To je úplně něco jiného - takových výkladů je hodně - jak se to komu
hodí.
Taky sem si vždy myslela že obětovat se je dobré a statečné a obdivuhodné ale není tomu tak, je z toho tak leda jakási sláva, obdiv lidí..je to vlastně demonstrativní sebevražda obětovat se za někoho?
No nevím.
Já bych se za své dítě, nebo ženu obětoval - pokud bych našel
odvahu(například vběhnout do hořícího domu)
A ještě jednou - děláš tu obětavost, která tě může zabít
"pudově".
Sebeobětování neznamená pokaždé smrt - taky jsou "typy"
Tak jasně že do ohně pro někoho skočit je zachrańovat, ale třebas chudáci hasiči ve dvojčatech, spadl mrakodrap i na ně.
Takže když vystrčíš topícího se potomka z rozvodněné řeky na břeh a nezvládneš už vylézt, tak jsi udělala něco špatného?
To ne ale učím se díky Bibli víc si vážit sama sebe, je na tom něco špatně?
Vytrháváš to z kontextu a dáváš to jako příklad i když to s danou
tématikou nemá nic společného!!!
Ještě jednou - vytrháváš z kontextu.
Bible je kniha plná krve zabitých, mrtvol a atd.
Tak nepiš : Bible je o náboženství Boha živých
Deut 6
2Aby ses bál Hospodina, svého Boha, a po všechny dny svého života
zachovával všechna jeho ustanovení a jeho příkazy, které ti přikazuji, ty
i tvůj syn i tvůj vnuk, aby se prodloužily tvé dny. 3Poslouchej je, Izraeli,
zachovávej a plň je, aby se ti vedlo dobře
Dáváš sem to co si myslíš, že to vystihuje danou tému.
Jak ten odstavec vnímáš ty - pro každého může mít jiný význam.
Bůh přikazuje plnit jeho pokyny aby zůstali dlouho naživu - není to v
kontextu se sebevraždami.
Vytrháváš z kontextu a zavádíš.
Tak že je podle Tebe dobrá náboženská víra sebevražedných atentátníků?
A není obětovat svůj život pro život někoho jiného, a obětovat ho pro smrt někoho jiného, diametrální rozdíl?
Jo je ale počátek je v tom zachovat svůj život a svým životem můžeme zachraňovat druhé..
No jasně, ale jsou mezní situace, kdy musíš zvážit, jestli je pro tebe cennější život tvůj, nebo např. tvého dítěte. Nebo vnoučete. Nebo někoho jiného, jehož život je pro tebe cenný. Nikdo předem neví, jak by se v takové situaci zachoval, většina asi doufá, že by se obětovat dokázali. A především že se do takové situace nikdy nedostanou…
Visitor77 sebeobětování, sebezničení propaguje, to byl počátek této diskuze, což se mi nevidělo býti košer:-)..
No to je jeho(víra, přesvědčení) verze smrti Krista - jenže na toto "sebeobětování" jsem se níže(časově) už vyjádřil.
na týchto df ste to četla najmenej 5000x...je to v Bibli najmenej 10x...
mě by zajímalo jestli to vám věřícím dává smysl ,to Kristovo obětování
vždyt ho přibili na kříž ,úplně stejně jako jiné buřiče v té
době ,takže jeho smrt nijak vyjímečná v tomto směru nebyla ,to že se
nechal přibít i přes jeho božství je jako něco skvělého ,nádherného ?
bylo to k něčemu - přestal existovat hřích, lidi se polepšili ? (vlastně
,co je to za Boha když se nechá přibít ? )
kdo a proč takovouto konkrétní obět požadoval ?
Mýtus - víra - můj pohled na celou tu situaci kolem Ježíše.
Mohla by to být pravda za předpokladu, že Bůh je mimozemšťan.
To je něco úplně jiného.
Ale v podstatě z jejich pohledu je to oběť za kterou se dostane do nebe.
Myslím, že se ale nebavíme, která je jaká víra(mě osobně je každá
náboženská ukradena) - bavíme se o tom, co je to sebevražda.
sebevražda je vedomé (pri zdravom rozume v slobode), alebo nevedomé (pri frustrácii, duševnej traume, poruche, v strachu, v násilí, a pod.) zobratie si vlastného života x-metodami...sebevražda je zločin na vlastnej identite človeka, a je to v kresťanstve smrteľný neodpustiteľný hriech (podobne aj eutanázia), vylučujúci zo spásy...samozrejme, u Boha sú pre sebevraždu aj výnimky, kedy ju môže ospravedlniť, zvlášť, keď ide o násilie zvonka - Boh vidí do srdca, svedomia, okolností sebevraždy - ..Palachov čin kresťanstvo považuje za sebevraždu, nemal pre ňu dôvod, je neospravedlniteľná...dôvod pre sebevraždu de facto neexistuje, až, ako bolo pevedané, na niekoľko výnimiek (dajú sa vymenovať)...
Palachova sebevražda byla protestem proti systému - úplně to samé jako
Kristus.
To, že se z toho stalo u Krista sebeobětování pro lidi za smytí jejich
hříchů je už jen nepodložená domněnka a celá jeho skupina ním byla tak
ovládnuta, že pokračovali v jeho šlépějích.
Časem se neustále glorifikoval a z jeho učení vzniklo křesťanství a
církev, která si vybrala "vhodné" evangelia, které po úprave zahrnula do
svého učení. Toto učení se dále taky upravovalo tak, aby vyhovovalo její
mocenským a politickým cílům.
Toto přetrvává do dnešních dnů - Polsko a jiné krajiny jsou toho
příkladem.
Můžeš dát "zdroj" této tvé informace?
Ježíš šel egoisticky, s úmyslem se zviditelnit, vstříc své smrti
vědomě - to byla taky sebevražda - úmyslné sebeobětování pro prosazení
svých myšlenek - jako autoritou se zaštítil svým "otcem" Bohem - to samé
jako se celou dobu židé vymlouvali na Boha - on to chtěl, on to nařídil, on
nám slíbil a pod.
když skáčeš z jednoho do druhého, nemá tu sílu. Pořád si držíš odstup. Aby mohlo dané učení působit, je třeba mu důvěřovat.
heh, magie magie, nech to na sebe působit, nepochybuj, propadni kultu...
já nikam nepřeskakuju, sedím na místě a rozlišuju dobré od zlého v tom,
co si přečtu...
nojo, však si počti. V pohodě. Určitě nikoho nebudu přemlouvat. Mně taky nikdo nepřemlouval.
jo díky, jsi milá, že mě nebudeš přemlouvat...
a díky, že můžu i číst, křesťané jsou vlastně hodní a milí...