Liberalismus (latinsky liber svobodný, liberalis svobody se týkající,
svobodomyslný) je politický směr nebo také filosofický pohled, který
většinou prosazuje principy jako svoboda, demokracie, sekularismus, právní
rovnost, podporu občanských a lidských práv.[1][2][3] Tato ideologie
původně vznikla v 17. století v Anglii[zdroj?] a má kořeny v evropském
osvícenství. V různých oblastech světa se však liberalismus dále vyvíjel
odlišně, a proto může mít slovo „liberalismus“ celou řadu významů v
závislosti na kontextu a regionu, které se mohou i částečně ideologicky
rozporovat. Obecně je liberalismus označován za středovou ideologii,[4][5]
protože liberalismus je v západním světě status quo.[zdroj?] přičemž lze
nalézt formy liberalismu přiklánějící se více k levému (sociální
liberalismus) či pravému středu (ekonomický, klasický nebo konzervativní
liberalismus).[5][6]
Základní hodnotou liberalismu je svoboda. Liberalismus vidí svobodu více
individuálně (individualistická svoboda). Je v protikladu k totalitarismu,
například fašismu, komunismu či monarchismu, kde je nad svobodou jednotlivce
nadřazena vládnoucí ideologie. To neznamená, že v liberálních státech
neexistuje většinová ideologie, je však podřízena konsenzu. Od anarchismu
se liberalismus odlišuje tím, že stát považuje za nutný k ochraně
svobody. Liberalismus usiluje o maximální svobodu, a to jak osobní, tak i
ekonomickou, náboženskou a politickou. Klasický liberalismus charakterizuje
citát: „Svoboda tvé pěsti končí na špičce mého nosu“ [7] nebo:
„Svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého.“