Pobožní tvrdící reálnou existenci boha, posmrtného života a těch
ostatních náboženských pohádek, visitore, nejsou pro mne lháři, ale
ubozí lidé podvedení svatou organizací. Přes to, že se jedná o podvod,
mám pro něj určité pochopení, neboť je to součástí terapie proti
strachu. Umírajícímu pacientu bude lékař vědomě lhát, že jeho bolesti
jsou projevem uzdravovacího procesu. Pobožným umírajícím sestra Tereza
tvrdila, že bolest je dotek Ježíše a že mají být Ježíšovi za ten
dotek, tedy za tu bolest vděční. Někteří lidé nemohou bbez svatých a
posvěcených lží (boží zázraky) prostě spokojeně žít.
A jsme u tématu PRAVDA. A také, proč je pravda často vědomně pokroucena
a nebo nahrazena lží. Lidé se nechají rádi a vědomně obelhávat různými
pohádkami a jinými fabulacemi a pochopitelně i působivě zfilmovanými
příběhy. Husité si rádi čtou Jiráska, katolíci raděj osudy umučených
katolíků. Kolik pravdy je v těchto dílech lidské fantazie, zdramatizované
dramatugem a působivě zahrané herci? Ty jsi kdysi zmínil Gibsona, jak
věrně ztvárnil Ježíše. Může být, já zábavu z tohoto soudku nemusím
mít. Ale mělo by i tobě být jasné, že to není víc než dílo lidské
fantazie.
Co se týče obsahu PRAVDY je na stejné úrovni, jako Brdečkův
Limonádový Joe. Nikdo neví jak vypadal Ježíš, jak byl vysoký, nebo byl
tlustý, bezzubý, kulhající. Jestli mu jako správnému truhláři chyběly
nějaké prsty atd.. Neví se jestli koktal, kulhal, byl nahluchlý a oči mu
šly šejdrem.