,
Ondi
„Co tomu reálně nasvědčuje, že končí?“
Hlavně to, že nic nenasvědčuje, že nekončí.
„Můžeme se držet toho, co vidíme, ale to nám na tu otázku neodpoví.“
Žádná otázka na něco nereálného nemá v realitě odpověď. A nereálných odpovědí je nekonečně mnoho – všechny, které někdo vymyslí. Z čehož mi plyne, že vybírat si mezi nekonečnem nereálných odpovědí jednu, které se rozhodnu věřit, je mnohem horší řešení, než věřit tomu, co mi nabízí realita. Proč by za ní muselo ještě něco dalšího být?
Hlavně to, že nic nenasvědčuje, že nekončí.
Z toho se nedá odvodit, že končí, čili to nemůže nic takového nasvědčovat.
No ano, je rozumné držet se toho, jak se nám věci jeví na základě toho, co vidíme (či obecně na základě naší zkušenosti). Jenže my v tomto případě už z principu nemůžeme vidět nic jiného než to, co vidíme, a to bez ohledu na to, jak se věci mají - i kdyby život nějak dál po smrti těla pokračoval, tak nejsme nijak schopni to zjistit, což potom racionální pravidlo uvedené v mé předchozí větě relativizuje. Nemůžeme se v takovém případě na něj odvolávat.
1